Soča, Isel 1996: 1. den - Isel, Lienzer Dolomiten / Rakousko

Pak už zbývalo pouze rozdělit posádky a vyrazit. Jízda řekou nebyla nijak obzvláště náročná, takže kvůli zvykání a výcviku se najíždělo do peřejí pod přepady. Smůlu měla akorát posádka, kterou "ovládal" Jirka Hampl. Prý reagoval opačně, než velel šéf raftu. Nejenomže se "Jirkova" posádka vykoupala, ale po přesvědčování, že nejlépe je blbé místo vyzkoušet okamžitě znovu a dokázat si, že o nic nejde, tak se posádka s Jirkou vykoupala ještě jednou. Potřetí je už pod jez nikdo nehnal. A pak že je raftovací člun nepřevratitelný.

Po dojezdu k mostu u městečka St. Johann jsme slavnostně ukončili první jízdu raftem. Nyní byla řada na druhé skupině. Ale ouha. Kdenictunic, stáli vedle nás rakouští policajti a jestli prý víme, že v této době je zakázáno raftovat bez doprovodu místních profesionálních průvodců? To organizátoři nevěděli - aspoň to tvrdili. Samozřejmě, že se nikomu nechtělo platit asi 1000 šilinků za profesionální doprovod a tak druhé partě ten den raftování náhle skončilo.

Organizátoři nešťastní vymýšleli, co s načatým večerem a nakonec byl zvolen odpolední trek jako náhradní program. Posunuli jsme se busem do městečka Lienzen a vydali jsme se na túru v oblasti Lienzer Dolomiten. Výstup začal v místě zvaném Tristacher see (cca 850 m) a končil u chaty Dolomitenhűtte (1620 m). Převýšení činilo na odpolední výlet slušných 800 metrů a výstup k chatě trval cca 3:00. U chaty byla otevřená restaurace, tak jsme si dali pivo a koukali na okolní skalnaté vršky pokryté sněhem.

Navečer se nasedlo do busu a začal noční přejezd do Itálie. Místo na přespaní bylo ve volné přírodě někde za Tarvisiem. Byl to slušný lágr. 40 lidí pod širákem. To teda bylo stádo! Počasí nevěstilo nic moc dobrého, proto mnozí postavili stan. A bylo veselo. Bavil nás především Vláďa Zelený. S Hankou si vzali ze tří stanů doma ten nejmenší. Jak do něj vlezli, nikdo neví, ale údajně museli celou noc spát na boku, obrátit - to nešlo. A sakroval! Mohl zalehnout jako mnozí někam pod strom, aby neodskákal případnou spršku vody z nebe. Ale to ne, Vláďa radši zuřil v pidi stanu.