Pokud se někomu dopolední výstup moc nepozdával - ale dobrodružství to bylo, že! - odpoledne čekala všechny odměna: přibližně 40 kilometrový sjezd na kolech z 1500 metrů až do nuly, k hladině moře. Sjezd začal zákrutami v lese d´Aitone. Opět bylo možno ukázat pevné nervy a "mužné" srdce bikera. V polovině sjezdu, v městečku Evisa (830 m) se na chvíli náš peleton srotil u vodní pumpy. Pařák byl úmorný. A sjezd pokračoval až na odbočku k vesničce Ota. V dálce už byla vidět hladina moře. My jsme se však rozhodli vydat se boční silničkou a tak jsme se řítili ještě po daleko užší komunikaci k soutěsce Gorges de Spelunca. Tou se bohužel nedalo jet na kolech, neboť stezka pro návštěvníky vedla po skalách a jednoznačně byla pouze pro pěšáky. Ale od pohledu bylo vidět, že prohlídka soutěsky stojí za to. Sjezd ke Spelunce měl však háček, do vesničky Ota (150 m) bylo nutno překonat ostré, byť nedlouhé stoupání. Hluboký stín vysokých stromů na náměstíčku ochránil naše zadýchané cyklistické stádečko. Všichni toužili už být u moře. V malém krámku si kdekdo koupil jablko na osvěžení a mazalo se konečně do PORTA (0 m), k vytouženému moři. 

Bus jsme našli schovaný v eukalyptovém háji, plechovka piva a rychle na pláž - první setkání s květnovým Středozemním mořem na Korsice. "Čochtani" mezi námi tam vlezli bezbolestně, většina se však křikem snažila přehlušit cca 16 stupňů teplou/studenou vodu. Koupali se nakonec všichni.

Městečko samotné není ničím pamětihodné, i když na malém ostrohu stála kdysi asi námořní pevnůstka. Porto jednoznačně prázdninovým střediskem. Působí však velmi uklidňujícím dojmem. Odhaduji, že tento charakter si zachovává i v létě, když tu je daleko více turistů. Je malinké a větší množství turistů se nikam nevejde. Ani v okolí moc dalších ubytovacích příležitostí není. Porto působilo jedním slovem: pohoda. I pláže jsou malé, zátoky s červenými skalami se však táhnou do daleka. Červená barva všude kolem působí velmi kouzelně, v zapadajícím slunci hoří skály. Záliv GOLFE DE PORTO je skutečně nádhera. Poklidný den jsme si vychutnali i v závěru dne, kdy jsme si schováni před několika málo návštěvníky Porta v té době mezi skalisky u pláže rozdělali oheň, popíjeli již korsické víno a nyli hluboko do noci při kytaře české písně.