Korsika 1999: 4. den - les Calanches, pláž Aróne

Zbytek cesty na horní planině (cca 15 km) probíhal příjemně. Kouzelná silnička se točila k mysu Capo Rossu. Vzadu za námi vysoko nahoře trčely bílé špičky hor. Někoho cestou napadlo, že bychom se ještě mohli zřítit po krásně se vinoucích serpentinách dolů k místu zvaném Fijacola, ale představa šíleného 400 metrového stoupání zpátky v horku tyto představy zchladila. Konečně jsme také potkali stádo koz. A na závěr etapy jsme si mohli zase prověřit brzdy, protože ke kouzelné pláži ARÓNE to byl sešup.

Na koupání bylo vyhrazeno celé odpoledne. To část aktivistů (Vláďa Kozák, Karel Znamenáček, Jirka Hora) nevydržela a vydala se do přilehlých kopců. Za hodinu byla zpátky, neprostupnost korsického křoví macchi byla nad jejich síly. Bez cest to prostě nejde. Přestože většina sociálních zařízení nebyla ještě v provozu (nebyla ještě sezóna), v místní restauraci byla k dispozici za pár franků teplá sprcha Toho všichni nadšeně využili. Nebo někdo ne?

Navečer jsme zvedli uválená těla a vydali se na dlouhý přejezd podél zálivu Golfe de Sagone (který stojí také za vidění). Do hlavního města ostrova Ajaccia jsme přijeli za tmy. To nám nevadilo, nebylo cílem našeho zájezdu, takže jsme přes Porticcio pokračovali dále po pobřeží Golfe d´Ajaccio na druhou stranu zálivu proti městu. Noční záliv, majáky a osvětlené Ajaccio působilo velmi mysticky. Místo pro spaní jsme našli u vesničky Verghia. Tu noc téměř všichni spali pod širákem, přestože nedaleko kuňkali odporné korsické žáby. Byla krásná noc, ale museli jsme držet pouze malý ohýnek, protože jsme byli příliš blízko silnice. Víno opět do nás laskavě padalo.