Do sedla v pouhé výši 500 metrů vedl několikakilometrový stoupák. Jo, u moře je neradno dělat si žerty z kopců. Cestou jsem zažil zázrak. Jak jsem se tak štrachal podél pangejtu do kopce, zahlédl jsem v trávě na kraji vozovky v jednom místě obrovské pole lesních jahod velkých jako nehet u palce. To byl skutečný zázrak! Vrhnul jsem se na ně a ... ta nádhera byla úplně bez chuti. Je zvláštní, jak něco zcela bez chuti je hnusné. To mě možná dostihl bůh z Lourdes a potrestal. No ještě že jsem v kopci nevypustil duši! Na vrcholku jsme se spojili s tříčlennou skupinkou kolem Aleše P. a společně pak projeli cílem horské prémie. Bohužel jsme tu byli dříve a transparent teprve roztahovali. Byli jsme na ně moc rychlí, zatímco závodní peleton z druhé strany vrcholu byl ještě daleko. Šplhající cyklistický peleton od San Sebastianu se spoustou doprovodných vozidel nás asi hodinu zdržel. Fofr s vrchů dolů do San Sebastianu byl však skvělý! To se to v zatáčkách mydlilo až téměř 60kilometrovou rychlostí. Bohužel vjezdní silnici na kraji města měla téměř dálniční charakter a jízda byla pouze pro hodně tuhé nátury. I přes tuto nepříjemnost jsme dojeli včas (cca 60 km), zbyla nám však pouze krátká chvíle na prohlídku města. Zato Táňa s Vláďou jedoucí po hlavní silnici pravděpodobně plni dehtu na plicích si mohli San Sebastian v klidu prohlédnout. Na rozdíl od nás viděli nejkrásnější pláž ve Španělsku zvanou La Concha (Mušle - fotografie v dolní sadě napravo).

Chvíle v San Sebastianu by se daly se shrnout do tohoto programu: sprcha na pláži nebo jedna minuta v Atlantiku, večeře, koupě pohledu a hledání toillety. Čekal nás totiž velice dlouhý noční přejezd do Národního parku Ordessa (cca 230 kilometrů), takže na jiné úvahy nebyl čas. Jo, ještě na nás koukaly starší španělské dámy se zdviženým obočím, když jsme se na pláži sprchovali. Že by se ve Španělsku nemyli? A pak už se jelo a jelo. Kilometrů bylo před námi dost a dost. První ryčné kupé odpadlo na rozdíl od našeho druhého, které si cestu zpříjemňovalo výraznou konzumací lehkého francouzského vína. Jeli jsme až do 2. hodiny ranní, naštěstí jsme nejeli úplně do neznáma, jistotou byl parking přímo uprostřed hor. V noci začalo lít jak z konve.