Pyreneje 2000: 8. den - trek v Ordese 

Na prohlídku strže Caňon de Aňisclo nám moc času nezbylo. Opět jsme museli stanovit hodinku na cestu vzhůru soutěskou a hodinku zpátky, navečeřet se a vypadnout. Sneslo se na nás hned několik složitostí najednou. Nejenomže nás čekal dlouhý přejezd Španělskem, když výjezd z horských silniček byl velmi pomalý, ke všemu nám místní ochranáři sdělili, že se musíme vrátit stejnou zatáčkou zpátky na první křižovatku. A navíc se začal "trhat" oj přívěsu a řidiči chtěli někde kontaktovat místního svářeče. Záleželo tedy pouze na každém, jak rychle kaňonem půjde a kam až dorazí. Celý kaňon je dlouhý cca 10 kilometrů, rychlíci z nás mohli ujít něco málo přes polovinu. Nečekal jsem a vyrazil s první skupinou, kterou jsem časem opustil a šlapal kupředu sám. Na hodinkách jsem si hlídal 1:10, kterou jsem si dal na pochod vpřed, a 50 minut na návrat. Kaňon je protkán vodopády, vodními přepady divoké říčky Bellós. Na hranou vršků stromů se tyčí skalní stěny soutěsky. Cesta občas vedla vodou, protože z jara teklo všude spousta vody. V jedné zatáčce ve mně hrklo, ztuhl jsme v pocitu, že vidím zadek medvěda. Byl velký a světlehnědý. Přesto jsem odvážně vykoukl připraven mazat. Byl to však muflon, nebo horská koza. Stála přede mnou asi pět metrů, ale než jsem stihl zvednout fotoaparát, zdrhla za další zatáčku. Protože jsem hňup, postupoval jsem opatrně bez připraveného přístroje. A tam stálo zvíře znovu pět metrů přede mnou. Dalo mi šanci asi tak deset vteřin a pak zmizelo. Nakonec jsem ani celý vymezený čas na pochod nevyužil. Po hodině chůze se mi do cesty postavil rozvodněný potok a šlo jej překonat pouze lezením po ocelových lanech. Vzhledem k tomu, že v té době jsem již šel delší dobu pěšinou schovanou v lese a nic neviděl, jsem si zavelel návrat. Prvního cestou zpět jsem potkal Honzu Jelínka, pár minut po něm Vláďu Rybáře a ještě o chvíli později Jindru Gasiora. Tito "chrti" se snažili asi jako já dojít co nejdále ve vymezeném čase a pokračovali nahoru. Já jsem už mazal zpátky a časem jsem dohonil bývalé společníky na cestě, kteří nikam nespěchali a v pohodě se courali zpátky k autobusu.