Pyreneje 2000: 9. den - návštěva Andorry a přejezd sedla Chioula
Kolem 9. hodiny jsme vyrazili od pumpy směr Andorra **, kam jsme dorazili v 11:00. Tento
principát není pamětihodnostmi nijak výjimečný, sídelní město Andorra la Vella však
leží uprostřed kouzelné přírody a ukryté mezi vysokými horami. Kvůli této přírodní
ochraně si tento horský přechod uchránil samostatnost, neboť se to hodilo oběma velkým
zemím. Dnes žije z turistického ruchu a z obchodu, díky bezcelní zóně (nepatří stále
do EU) je takovým supermarketem. Však jsme také poznali, že jsme na hranici schengenské
dohody a po letech zažili přechod přes čáru. Nevím, co hledali u nás? V každém případě
to člověku zvyklému již jiné zkušenosti připadá jako "opruz". Na prohlídka
města jsme dali lidem pouze hodinu, kromě starobylé Ceny byly skutečně nízké. Na fotoaparátu za 20 tisíc korun se dalo ušetřit takových 7 až 8 tisíc.No jo, ale kdo bude jezdit takovou dálku v případě reklamace? Sídlo principátu jsme opustili v poledne, kdy do nás pražilo jižní slunce. To byla proměna počasí - bestie! Ve dvě hodiny jsme se vyšplhali do sedla Port d´Envalíra ** ve výši 2407 metrů. Moc hezké místo! Tři pumpy a jinak nic (ani záchůdeček, což byla pro holky tragédie). A opuštěné sjezdovky, i když sněhu bylo ještě dosti a s trochou odvahy by se dalo lyžovat na docela velkých plochách. Z tohoto sedla jsme měli původně vyrazit na kole a mastit to dolů, ale nahoře byla zima a fučelo. Otázky také vyvolával další postup ve směru na Font-Romeu kvůli velmi pravděpodobnému množství aut. |
radnice
(Casa de la Val) jsou tu
opravdu jenom obchody.