Rožmitál pod Třemšínem 2001: 1. den - Blatná
Horký víkend byl horký až moc. Než jsme se všichni sjeli v domečku u Táni a Vládi a pořádně se připravili, bylo téměř 12 hodin v poledne. Vláďa připravil trasu kolem 70 kilometrů, Táňa pravila, že padesátka bude stačit. Protože nemám po ruce mapu, bude následující popis poněkud neurčitý. Trasa byla téměř totožná s tou, kterou jsme absolvovali již před rokem. Samozřejmě, že jsme se opět vyfotili ve vesničce Chobot a dělali jsme tytéž grimasy, jako v roce 2000. Tou dobou se jelo ještě v pohodě, vedro nebylo ukrutné. Karel se chvíli honil s hasičským autem, kdo bude dříve na kopci. Projeli jsme i kolem Tániny třešně, kde měla být výtečná ozvěna. Předvedla nám to. Jako v minulosti sháněla voláním Vláďu, který s sebou málem sekl z kola, jak zabrzdil. Jel vepředu a netušil, že jde o zkoušku ozvěny. Za Bezděkovicemi nás organizátoři zavedli do lomu, kde jsme poprvé vlezli do vody.
|
Následovala jízda mezi rybníky do
Blatné. Cestou bylo ještě jedno
koupání. V chatařské osadě. My s Vláďou Svátkem jsme zalomili tělo na mechu pod
stromy, zatímco zbytek se šel podruhé omývat. V Blatné jsme byli úspěšnější než
minulý rok a vyzískali místo pod slunečníku v restauraci před zámeckou zahradou. Po jídle
a pár pivech se nikomu nechtělo jet. Zvláště do kopce k vesnici Pole to byla otrava.
Bylo pozdě odpoledne a slunce dělalo všemožné kousky, aby nás vyhladilo z povrchu
zemského. Hospodě ve vesnici Pole jsme se vyhnuli a namířili rovnou do Lnářů, do
hospody na hrázi rybníka. Přijel jsme jako první, protože jsem se v bodě místního
letiště (zvláštností je, že kříží normální vozovku) odpoutal a šlápl do pedálů.
Přijel jsem značně splaven a mladíci u dvou volných stolů mi dovolili si přisednout.
To netušili, že mám za sebou konvoj. Nakonec jsme je málem od stolu vytlačili.