Rožmitál pod Třemšínem 2001: 2. den - Třemšín

Trasa: Rožmitál pod Třemšínem - Hradecký vrch - Rožmitál pod Třemšínem, cca 25 km

Ráno jsme v blbostech á la program 50 pokračovali. Na kolo se nikdo nehnal. Bylo ještě větší vedro než v sobotu. U kafe a zákusků jsme vymýšleli různé varianty, kam jet. Snažili jsme se skloubit svoji lenost, hledání hub, výjezd směrem vojenský prostor Jince. Mezitím se Vláďa Svátek dohodl s nějakým prodejcem pozemků na schůzce a tak jsme vyrazili směr vrch Třemšín. Nejdříve bylo nutno překonat Hradecký vrch zvaný také Štěrbina. Posledních 300 metrů bylo nutno kola vytlačit. Cesta zmizela. Lilo nás, ale na vrch byl velmi hezký výhled. Přejezd lesními cestami byl příjemný. V lesní chatičce našich hostitelů se čekalo, až Vláďa dojedná, jenže minuty ubíhaly. Tak jsme s Karlem i s koly odjeli na houby. Moc jsme jich nenašli, nerostly. Bylo sucho. Místní dědula v hájovně nám náš dojem potvrdil. Pár ale přeciť jenom v lese rostlo. Mj. jsem objevil i druh hřiba, kterého jsem léta neviděl. Byl jím hřib kříšť. Jde o nejedlý typ.

Svátek se objevil i my namířili do lesů pod vrch Třemšín. Všichni z kola koukali po lese. Ani ne po dvou kilometrech jsme zahnuli do táborového areálu a dali si jídlo - oběd. Byly již skoro dvě hodiny. Když jsme dojedli, bylo zřejmé, že ten den toho již moc nenajedeme. A tak jsme v areálu chatového tábora využili koupaliště a pak už jeli zpět do Rožmitálu. Karel vzápětí nasedl na kolo a vydal se domů do Černošic. My ostatní seděli u kafe a krafali závěrečné řeči. Bylo děsivé vedro. Aniž by se nějak zmírnilo, rozloučili jsme se s nesmírně pohostinnými organizátory a přecpaní a vedrem znavení vyrazili do matičky Prahy.