V novém spacím autobuse nás čekalo několik nepříjemných překvapení. Nebyla v něm společenská osmička sedadel, kde aspoň hráči karet mohli sedět proti sobě. Sedadla neměli sklápěcí stolky, což omezovalo hraní na kytary. Hrací kout nešel vytvořit ani v zádní spací části autobusu. S Hankou jsme nejdříve řešili, zda-li jedno ze dvou francouzských dvoulůžek nenechat mimořádně společenské dvojici. Pak jsme si ale uvědomili, že by tato dvojice byla dost omezována. A tak začalo rozsazování. Jako šéf zájezdu jsem nejdříve dal právo prvního výběru Hance, která si zvolila jedno ze zmíněných francouzských dvoulůžek. Komu druhé? Favoritem se staly bolavá záda. O prsa vyhrály záda Vládi R., který je měl údajně v horším stavu než Jitka D. Ta volbu velkoryse rozhodla slovy "že na tom není zase tak špatně". Pak přišly na řadu dvoulůžka pod střechou. Bohužel bylo nejdříve nutno přidělit přední nad řidiči a to někomu kratšímu. Rodina Horova "prohrála díky" Věrce. Zbytek byla hračka. Pouze jsme udělali chybu v tom, že jsme Jelínkům nedali dvoulůžko nad nimi. Jana typicky šukala pak stále po autobuse sem a tam až začala mít pohyb limitován. A na závěr přišli individuálové. Hanka Z. a Jirka H. dostali dolní nory, já s Bobem střední. Hanka Z. ještě stačila špitnout, že z komůrky pro jednoho bude mít fóbii, že neusne. A vše bylo vyřešeno. Někdo měl lepší spaní, někdo horší. Bohužel autobus nedával všem stejnou šanci, což je chyba. Tentokráte na tom asi nejvíce prodělalo přední dvojlůžko a individuálové, kteří měli pro sebe méně prostoru na spaní než ostatní. Třeba zase vydělali na tom, že nemuseli vést manželské spory.