Mikuláš 2003: 3. den - návštěva Prezidentské boudy
Ráno nás nejdříve opustili Jitka s Alešem, když se báječně prospali minulý večer na divanu. Poté kolaři, kteří to nevydrželi. Šli šlapat. Nepršelo, ale zima byla. Větší zbytek se vydal nejdříve na Bramberk, kde byla rozhledna zavřena, přestože cedule hlásala něco jiného. Tak jsme se mírně sesypali po žluté na červenou do Horního Maxova. Zde nás opustil Věrka s Jirkou a my šplhali na Slovanku. Rozhledna byla přístupná, ale chata ne. Proč, že! Nahoru vylezla jenom Jarka. Když si prohlédla okolní kulovku, rozhodli jsme se v nečase pokračovat ve směru Královka a zarazit v polovině cesty na Prezidentské chatě. Ta měla být na 100 % otevřená. Byla. Vařili tam podle mne podstatně lépe než U Toníčka. Výběr nebyl zdaleka tak široký, ale jídla byla kvalitnější. V každém případě měli výbornou svíčkovou a zajímavě zapečené těstoviny. Ale ani ostatní jídla neodflákli. Jenom Pavel H. zkritizoval ohnivý kotlet, protože se jídlo mělo spíše jmenovat kotlet na křenu. Ale vzhledem k tomu, že předtím vyhuboval chudince Jarce P. za to, že jim hlídala psa bez vodítka, které sundali oni, bylo zřejmé, že v tu chvíli nebyl ve své kůži. Kafe na závěr bylo podstatně příjemnější. Na Královku jsme již nešli. Bylo pozdě a foukal nepříjemný studený vítr. Na parkovišti před Vodní nádrží Josefův Důl nás dostihli naši kolaři, kteří málem dostali pokutu za projetí 50 metrové jednosměrky. My pěšáci jsme se pak soustavou naučených zkratek dostali k autům dříve než naši bikeři. Asi se někde flákali. Bylo něco kolem půl čtvrté a akce skončila. Přestože bylo po oba dny velmi nepříjemně, klátila nás únava, bylo to fajn. Stále si můžeme říkat, že nejsme bačkory! |
