c.k. Trojmezí 2004: 2. den - Sopron, Neusidler See

Kolem 17:30 jsme se zdvihli a vraceli se k autobusu. S Vláďou K. jsme se courali vzadu a fotili. A Vláďovi začala téci krev. Sedl si do pramičky v rákosí a čekal, kdy to přejde. Opět jsme nabrali značnou časovou ztrátu a nezbývalo než stíhačkou mastit zpátky opět mimo cyklostezku. Na zhruba 30 kilometrů jsme měli hodinu času, abychom stihli večeři. Byla to šichta, přestože trať vedla po téměř absolutní rovině. Foukal však nepříjemný vítr. Před podáváním večeře jsme ještě stihli bleskovou prohlídku zámku. Vstupní část byla celá pod lešením. Prošel tudy jenom Jirka H., který nemaje jiný program zámek navštívil. My jsme jen objeli rozsáhlý park, byť jen francouzskou část. Zámku rodu Esterházyů se také říká maďarské Versailles. Park je rozlehlý. Zámek už tak mohutně nepůsobí, ale těžko říci, kdyby byl v pořádku?

Neusidler See čili Főrte. Větší část břehů jezera je nepřístupná kvůli rákosí a bažinám. Na východní straně je situace o něco lepší, neboť zde břeh jezera pokrývá rozlehlá rovinatá pusta. Směrem na jih se na východní straně jezera nachází řada dalších, menších stepních jezer. Některá z nich obsahují takové množství soli, že se z nich v letních měsících stávají doslova slané škraloupy. Břehy jsou domovem pro ojedinělý svět ptactva.
Fertőd, zámek Esterházy. Největší a nejkrásnější barokní zámek Maďarska, nazývaný také „maďarské Versailles“. Má 126 pokojů a jeho výstavba byla započata v roce 1766 a dokončena po 46 letech. Jméno Fertöd získala v roce 1950 sjednocená osídlení rodu Eszterházy a Süttör. Bohatě zdobený zámek Esterházy odráží bohatství šlechticů a lásku k pompéznosti. V polovině 18. století byl lovecký zámeček přestavěn na pompézní rokokový zámek. Vzorem byl zámek ve Versailles.

Nočnímu přesunu do vnitrozemí předcházel slavný a očekávaný velký chural. Napadlo mne dojet na jedno vhodně zvolené místo u Balatonu a odtud podniknout následující dva dny hvězdicovité vyjížďky místo dvoudenního popojíždění. Všichni souhlasili (znamenalo to ovšem vynechat celou východní část Bakony kolem Veszprému). Problémem přesunu bylo jedině to, že autobus mohl jet pouze do 23. hodiny. Holt kam dojede, tam dojede.

Noční jízda byla okořeněna především informací, že Ivana K. je Šišina = šíleně šikovná Ivana. V dalších dnech došlo samozřejmě ke komolení na Šišunu, ale původní výraz se stal oblíbeným oslovením. Bob F. dostal na chvíli jméno Bobina, ale to jsme používali jenom chvíli.