c.k. Trojmezí 2004: 9. den - Bohinj + Bled
Trasa: Bohijn/kemp
Ukanc 560 m - Ribčev Laz 531 m - Bohinjska Bistrica 512
m - Nomenj 480 m - Mlino 520 m - Bled 475 m a zpět do
Bohinj/kemp Ukanc 560 m - Koča pri Savici 653 m -
Bohinj/kemp Ukanc 560 m, cca 70 km |
Po ránu se počet příznivců pěší akce mimořádně
rozrostl, přestože minulou noc moc příznivců neměla. Alternativou
bylo si v naprosté pohodě zajet na Bled, což bylo vlastně stále mírně
z kopce a pak zase zpět stále mírně do kopce. Mě se pěšárna netýkala,
neboť určitou část kolem Bohinjského jezera
jsem v minulosti již prošel. Byl jsem rozhodnut si dojet na Bled třeba
i sám, protože ten jsem neznal. I když u Triglavských jezer jsem
nebyl, kam mířili pěšáci.
Bohinjske
jezero. Je největším slovinským
jezerem v centrální části Národního parku Triglav. Je
ledovcového původu. Dnes je vyhledáváno především jako
turistické centrum. V létě má teplotu 13 - 15 stupňů C. Z
jeho břehů vede lanovka na vrchol Vogel (1600 metrů). Leží
v nadmořské výšce 523 m. Z blízkého městečka Bohinjské
Bistrice vede lanovka až na hřeben k městečku Podbrdo do výše
1200 metrů.
Bled (Blejske jezero) - horské pleso na kraji
Triglavského národního parku. Stejnojmenné městečko je
rekreačním a lázeňským centrem světové proslulosti. Celý
kraj je známý svými domácky dělanými "čipkami"
(krajky). Východisko do Julských Alp a pahorkatiny Pokljuka.
Na skalním ostrohu nad jezerem ve výši 140 metrů se vypíná
zámek Blejski grad, kdysi sídlo biskupů z Brixenu. Nyní slouží
muzeálním účelům. Bledské jezero je 2,5 km dlouhé a 1 km
široké, teplota vody je pro termální prameny 24 stupňů C.
Uprostřed jezera je ostrov, na němž stojí kostel ze
17. století.
|
Na Bled jet byli kromě mne rozhodnuti jet ještě
Reifovi a Vláďa K., ten si to však na poslední chvíli rozmyslel a
šel s pěšákama. Asi podlehl domácímu kouzlu.
K jízdě lze říci pouze to, že to po hlavní
silnici byla skutečně pohoda. V Ribčev Lazu jsme si dali první kávu
a pak v pohodě dojeli na Bled. Na břehu jezera jsme zasedli k
obědu. Já si dal konečně gubovu juhu (houbovou polévku z hříbků).
Po obědě jsme objeli jezero a vydali se zpět. Cesta nebyla o moc složitější,
protože se vlní po celé trase, takže i při zpátečním gardu se
jede občas z kopce.
|