Dolomity 2005: 1. den - Pisciadústeig + Cir V / Sella + Geisler
Na první den jsme jako rozcvičku přichystali lehčí trasu a časově
kratší. Přitom samotná
feráta Pisciadú či Brigata Tridentina, jak se jí
také říká, je poměrně
náročná. Vzdušná a exponovaná. Ale bez "záludností".
Má však pro výše zmíněnou volbu dvě výhody.
Autobus může zajet na parkoviště v těsné blízkosti feráty.
Nástup není vzdálen ani pět minut. Druhou výhodou je,
že celý okruh trvá zhruba 4:30. Čili "brnkačka". Problémem při slézání této feráty
ovšem bývá, že kvůli
zmíněným výhodám bývá velmi často vyhledávána. A pak je
nutno občas čekat.
Toto vše se 100 % splnilo. Takže v bodech:
- v sedle Gardena 2121 m jsme se za 1 euro každý
nacpali na WC
- technické
parkoviště cca 1956 m u feráty (cca 2 km pod sedlem
Gardena ve směru na Corvaru) bylo narváno vozy
- autobus chtěl stále odjíždět a Jirka Michal jej musel
dvakrát honit, jinak by šel ferátu s velkou taškou
- v dolní žebříkové části Pisciadú
(severní strana masívu Sella) stála ukrutná fronta, na
hodinu, Jirka Michal svedl pár lidí a oklikou si nadběhli k
nástupu
hlavní části
ferraty Pisciadú, získali tak zhruba
30 minut na ostatní lezce Voltku
- a pak jsme čekali všichni
- první část feráty k vodopádu je jen mírně obtížná,
volné lezení bez problémů, ale nepředbíhali jsme
- u prvního vodopádu se čekalo znovu, v té době nás mimo
trať dolezl Pavel Schmidt, který nemohl frontu vydejchat
- druhá část
feráty podél hlavního vodopádu je vzdušnější a
lezecky zajímavější, volné lezení je však stále bez
problémů, asi v polovině této části, kdy lezoucího hada
brzdily dvě otylejší dívky s velkými baťohy, se Jirka
Michala a Pavel Schmidt rozhodli, že takhle to dál nejde a
začali lézt mimo trať
- při lezení k horní části vodopádu zhruba ve 2/3 trati
setřásly většinu "brzd"
- Pavel Schmidt se rozhodl nečekat při vizuální hrůze, že
někteří pomalouši nalézají do poslední, třetí části
feráty (s žebříkovým začátkem čtvrtá)
|