Dolomity 2006: 2. den - ferráta Monte Albano / Mori plus Torbole+Nago

• Program druhého dne se dlouho řešil. Samozřejmě že ne ráno, ale večeři den předtím. Zejména se hodnotily problémy prvního dne a co to znamená pro další lezení. Průvodce, Jarda Sedláček konstatoval, že feráta Monte Albano je v pohodě, ale ta poslední den, že je teda dílo.
• Autobus nejdříve "vyhodil" ferátisty v Mori a zbytek  - VHT turisty - vezl dál do protilehlého pohoří Monte Baldo. Jejich popis nenajdete. Nikdo z nich nám nic o cestě nenapsal, ale máme aspoň pár fotografií z treku pohořím Monte Baldo.
• Vzhledem k tomu, že feráta měla být celkem pohodová, vyrazilo na ní spousta lidí. Já jsem si to tak úplně nemyslel, protože jsem ji znal a vím, že má pár vzdušných úseků a ne úplně lehkých.
• Ve stěně jsme vytvořili hada, kterého bylo těžko předběhnout. Vznikly kvůli tomu drobné incidenty, když jsme Italům zakázali předbíhat. Byli totiž poněkud neurvalí. Kdyby se dovolili, prosím. Ale oni sami nikoho nepouští. Co si nadrobili, to měli, i když tohle byli samozřejmě úplně jiní Italové.
• Ferrata se lezla v pohodě, pouze dva lidé měli problémy. Poměrně vážné. Na horu se však dostali všichni. V hadu se leze pomalu, takže všichni mohli oddechovat.
• Na vcholek Monte Albano (660 m) jsme došli v poměrně značných časových rozestupech, takže my vzadu již nepotkali ty vepředu. 
• Kousek za vrcholkem bylo možné zobnout si vína, které padalo z keřů na nehlídané vinici.
• Někdo sestupoval normální cestou Sentiero Rientro, někdo ferátou Rientro attrezzato.