Mikuláš 2006: 2. den - kopce šlehačky a adventní zpěvy

• minimálně s půlhodinovým zpožděním - ne-li větším - dorazila druhá skupina. Logicky první opustila Dvoračky podstatně dříve. Zejména proto, aby si užila ještě slunce. Táhlo totiž k půl třetí odpoledne
• ve stínu za Kotlem byl na cestách zmrzlý sníh a na Labské planině vanul nepříjemný vítr. Z Harrachových kamenů - nejvyššího bodu cesty 1. skupiny - jsme nafotili celé okolí a mazali pryč. Bylo mrazivo a všichni se balili do kapuc
• obkroužili jsme rozcestí U čtyř pánů a při výstupu k Růženčině zahrádce jsme potkali druhou skupinu, která šla teprve ke zmíněnému rozcestí. Byly téměř čtyři hodiny. Jak někdo poznamenal z druhé skupiny trefně: Západ slunce začne za chvíli a my jsme přitom na nejvzdálenějším konci trasy!
• 1. skupina si spočítala, že kolem Dvoraček projde již po 16. hodině. Tedy na hraně světla, když úředně mělo slunce zapadat v 16:04. 
• bylo jasné, že na "osvětlený" sestup do Rokytnice bude zbývat chatrných 30 minut, než nastane úplná tma. Tou dobou měla druhá skupina teprve vystupovat k Ručičkám. Teprve potom ji čekal sestup k hotýlku
• pod Dvoračkami jsme sestupovali rychle dolů, po modré, nejkratším sestupu. Tma přikvačovala rychle. Sestup vedl v blízkosti Huťského potoka. Huťský vodopád jsme ještě byli schopni jakžtakž vidět. 
• při docházení k prvním domům v Rokytnu byla už tma, ale naštěstí na cestu svítily první lampy veřejného osvětlení
• aby toho nebylo dost, mnozí si ještě skočili do Tesca na spodní náměstí koupit laskominky a pití na večer. Využívání společenské místnosti dávalo totiž možnost pít za maloobchodní ceny
• muzika opět hrála až břinkala. Což však nevadilo Vaškovi S., který chrupal u krbových kamen. Údajně se mu po dlouhé době zdály sny, jak prozradil druhý den ráno. Jestli erotické, to už ale neprozradil
• na závěr večera spustil Franta Š. adventní písně s výhrůžkou, že je bude hrát tak dlouho, dokud si nebude přát někdo nějaký jiný žánr