Mikuláš 2006: 3. den - drahota na Labské a velké plány
- malá pětičlenná skupinka došla na Labskou dříve a také ji
tím pádem dříve
opouštěla směr pramen Labe
- druhá skupina si stanovila vysoký cíl: projít Labským dolem do Špindlerova
Mlýna a pak vystoupat na Horní Mísečky. Tak to jsem jim přál,
neboť jsem si říkal, že při nočním výstupu k autům si budou
všichni pěkně
nadávat
- na horní planině Labské louky už tolik nefoukalo, asi se vítr
uklidnil. U pramen Labe jsme si prohlédli zejména zajímavé pozadí
- při pochodu směr rozcestí U čtyř pánů mi volal Vláďa R.
(ideolog druhé skupiny), že velkolepé plány změnili a jdou zpátky na Mísečky,
ale že to vezmou přes Medvědín. Z velkých plánů tak zbyly
trosky. Rozumní v této skupině asi nakonec zaúřadovali (nejspíše holky)
- při sestupu ke Dvoračkám jsem se docela těšil na vdolečky, i
kdyby měly být bez kopců šlehačky. Jenže když jsme dorazili na rozcestí
kousek nad boudou, ukázalo se, že zbytek trasy Kotelními jámami je
dlouhý téměř šest kilometrů. Vzhledem k tomu, že byly už za
pár minut tři hodiny, šly dolečky do kytek
- bez přestávky se šlapalo dál Krakonošovou cestou
- samotný chodník přímo v oblasti Kotelních jam byl zřejmě nově
upraven po dlouhé zimě
- při průchodu kolem odbočky na Dolní Mísečky tikala čtvrtá
a sluníčko se chystalo ustlat si za obzorem. Kouzlilo na obloze
poslední kýčovité obrázky
- na Horní Mísečky jsme dorazili ještě za světla a tak chvíli
kroužila hlavami otázka, jestli nezapadnout ještě na rozlučkové kafe. Nápad ale
zapadnul, protože by to znamenalo jít na Jílemnickou boudu. A to
tedy ne!
- ještě pár minut na parkoviště a v teple aut jsme odjížděli
domů. Domů, pane Vávra, domů!
|