Trans Brd 2006 á la Voltek

Proč píši tuto reportáž, když není moc o čem psát? Protože popis trati a organizační informace se mohou hodit třeba příští rok.

Takže snad jenom heslovitě:

• Akce se rozpadla dříve, než začala. Našlo by se pár lidí, kteří by jeli, ty ale svoji účast vázali na účast jiných. A protože ti druzí také vázali svoji účast na jiné, tak nešlo nic svázat.
• A že se nakonec "jelo"? Protože Jirka Hampl nectil organizační pokyny. Ten byl přitom jednoznačný: Pokud se rozhodnete na poslední chvíli jet, tak volejte JM v pátek na mobil. Proč? Protože jsem nebyl v práci a tudíž nemohl maily číst! Jirka Hampla tedy napsal mail, že mění vše, co napsal dříve o své neúčasti, a změnil to na účast. V sobotu ráno pak zavolal, že už vystoupil z vlaku či co.
• Dlužno mu přiznat, že byl ochoten si vyjet na Brdech sám a že nepožadoval konání Trans Brdu.
• A protože jsem měl za sebou těžší večer v místní hospůdce, tak jsem podlehl a Jirkovi sdělil, ať vyšlape k nám domů na kopec, že se mezitím dám dohromady. A tak se stalo.
• Vyrazili jsme s tím, že celý Trans Brd je nesmysl, ale že mu aspoň ukážu takové terénní části, že bude Jirkovi H. jasné, jaký má celá trať charakter. To Jirka kvitoval stejně jako mé připomínky, že vzhledem ke svému stavu pojedeme piánko. To se mu také zamlouvalo.
• V blízkosti Kytínské louky jsme dodrželi první občerstvovací zastávku, protože mně se už jazyk lepil na patro. To už jsme měli za sebou první dvě terénní vložky.
• Po zdolání malého piva jsem stanovil cíl cesty: vrch Stožec, který je na 20. kilometru závodní trati a kde je 1. občerstvovací stanice. A tam jsme také jeli. Jirka H. si v závěru poloviny naší trati vyzkoušel těžký výjezd na Stožec.
• Pak jsme to otočili a jeli zpátky stejnou tratí.
• V blízkosti Kytínské louky jsme "dodrželi" druhou občerstvovací zastávku, protože mně už se zase jazyk lepil na patro. To už jsme měli za sebou první slovy šest terénních vložek. Byť některé dvakrát.
• Z hospody jsme se už na trať Trans Brdu nevrátili a jeli po červené značce po hřebenové cestě k nám do Černolic.
• Po čaji a zákusku jsme Jirku H. nasměroval na cyklostezku do Prahy. Jestli ji jel, nevím. Já šel vrazit péro do bahna. Šel jsme čistit trubky vedoucí do naší studně. Moje žena byla spokojená, protože jsem pérem bahno úspěšně prorazil a na zahradu se nám vrátila voda.
• A to je konec!