Malá Fatra 2007: 2. den - Veľký Kriváň, Baraniarky, Sokolie

• 10:50 po dosáhnutí hlavní hřebenové cesty jsem však rozpoutal diskusi, jestli má vůbec smysl k chatě jít? Takový vál ledový vichr. Nejrozumnější by totiž bylo sejít rychle níže, kde bylo slunečněji. To znamenalo zamířit na boční hřeben směrem Sokolie a na stranu vrcholu Chleb se vykašlat. Ranní ptáčata remcala, ale nápad se ujal
• nejdříve jsme se však rozhodli dobýt nejvyšší vrchol Malé Fatry bez ohledu na počasí
• 11:15 na vrcholu Veľkého Kriváně bylo mimořádně hnusně. Většina ranních ptáčat zůstala na rozcestí Hrana Veľkého Kriváňa a čekala, co bude dál
• pochodovali jsme dál ve směru sedlo Bublen s tím, že odtud seběhneme rychle dolů na boční fatranskou rozsochu. Jak jsme se rozhodli, tak jsme udělali
• při pochodu ve směru Malý Kriváň a sedlo Bublen se mraky roztrhávaly a konečně byl - byť zpětně - vidět i vrchol Veľkého Kriváňa
• 12:15 jakmile se nám podařilo dostihnout nížeji položeného sedla Za Kraviarskym, bylo jasné, že jsme zvolili správnou variantu. Jak se stoupal denní čas, tak se oteplovalo a slunce stále více proráželo mraky
• na houpačce vrcholů Velké Bránice jsme se roztrhali, protože střídavá prudká stoupání a klesání dávala zabrat, zvláště když některé sestupy byly velmi vlhké a hrozilo prdelení v blátě
• 13:50 zvláště při sestupu z Baraniarek (to jsme my vepředu nevěděli, že hrozba pádu dopadla na jednoho z našich lidí)
• 14:23 další 10minutová přestávka proběhl v sedle Príslop. Zde část lidí sešla již do Vrátné doliny
• průchod Sokoliem už probíhal za pěkného a teplého počasí, takže se konečně daly odložit bundy. i když ve stínu úplně teplo nebylo