Postupně se sbíraly skupinky, které mířily na poslední chvíli do Gordes. Tam vlastně z nás nikdo pořádně nebyl. Já jsem se v poledne připojil k Vláďovi R., Táně N. a Vaškovi S. Bobo F. se mne snažil odradit hraním výtečných písní jako Matyldy atd. Jednou jsem podlehl, podruhé ne.

Gordes jsem si v klidu prošel sám. Kafe jsem nestihnul. Došel kousek pod náměstí, kde nás měl nabrat těsně po 13. hodině bus. Nabral a jeli jsme. Nejdříve do Carefouru na nákupy.

Bohužel v obchoďáku nebyl žádný koutek věnovaný produktům z Provence a tak bylo velmi těžké něco místního vyhledat. Pouze s vínem to šlo jednodušeji.

Sedli jsme si ještě se Svátkovými, Hrabánkovými, Rybaříky na poslední kávičku než definitivně zmizíme v útrobách autobusu.

Jízda autobusem byla báseň. Účastníci zájezdu by se nemuseli stydět. Nikol pořádala soutěž o nejlepší básničku na téma Provence. Vyhrála Táňa, která si z toho malinko utahovala. Ale ne tolik jako Vláďa K.. Když přednášeli básně ostatní dámy z autobusu, tak jsem se málem počůral. Ničeho takového jsem se už dlouho neúčastnil. Pak nám pustili film o Nostradámovi, což byl zakuklený lechtivý film. Pak Nikol ukol kluky, aby hráli na kytary a jedna dáma to prokládala vtipy. No dobře.

K večeru jsem se většina našich zeptal, kam by chtěli jet příští rok. Různě. Tak uvidíme.