Šlapárna jako za stara 2007: 1. den - severní okruh nad Rokycany
-
bohužel s hospodou jsme neuspěli. Narazili jsme na dvě, jedna byla
obsazená, druhá otevírala až odpoledne. A tak jsme
se konečně začali pochodovat bez dalších organizačních
omezení
-
u čističky odpadních vod jsme prošli
tundrou až na břeh říčky Klabavy a cestou
necestou dospěli mostu, který byl ve stavbě. Jeho překonáním
jsme konečně našli zelenou turistickou trasu
-
uzoučká stezka vedla podél zmíněné říčky
a jejích kanálů, kteréžto údolíčko nese název Rokycánská
stráň. Šlo by o docela divoký kout přírody nebýt
všudypřítomného hluku z nedaleké dálnice. Tu také
bylo nutno podejitím překonat, abychom se dostali k vodní
nádrži Klabava. My jsme nezvolili pochod podél ní po
žluté značce, ale po zelené
Klabava,
někdy též Klabavka, je název
pravostranného přítoku Berounky. Název řeky je
odvozen od jména vsi Klabava, kterou řeka protéká. Patří k
vodáckým řekám. |
-
po krátkém stoupání jsme se dostali na
kopeček nesoucí příznačný název Vršíček.
Nejdříve jsme minuli léčebné zařízení pro muže
drogově závislé a pak jsme se vyškrábali posekaným
ostružiním na úplný vršíček Vršíček, kde stála
kaple Navštívení P. Marie na Vršíčku
Vršíček je nejznámějším
poutním místem Rokycanska. Jeho vznik je
spojen s morovými epidemiemi, které do 19. století
kosily obyvatelstvo celé Evropy po tisících. Oficiální název je
kaple
Navštívení P. Marie na Vršíčku.
Kvůli válečným událostem a po epidemii v roce 1741,
která už město zasáhla, byl základní kámen stavby
položen až v roce 1744. Jedná se
o centrální barokní kostel na půdorysu řeckého kříže,
který je opatřen dvěma věžičkami. |
|