Vogézy 2008: 1. den - odjezd z ČR a přechod hranice do Německa

• odjezd měl trochu zvláštní průběh. Účastníci byli dostatečně dopředu vyzýváni, aby si vštípili čas srazu a autobus mohl odjet včas
• poslední upozornění dostali ještě dopoledne v samotný den odjezdu
• vše probíhalo dobře, až na to, že jsem ve své stařecké a pomatené mysli zaměnil dobu odjezdu z Prahy za odjezd z Plzně. Žil jsem v domnění, že z Prahy vyrážíme ve 22:00 a tak v klidu dojížděl metrem na sraz. Byla 21. hodina a já si říkal, co na Zličíně budu ten dlouhý čas před odjezdem dělat
• v tom mi zavolal Bobo F. s dotazem, jestli jsem v pořádku
• vzhledem k tomu, že jsem na sobě žádnou ujmu neshledal, jsem odpověděl popravdě, že ano a že za chvíli budu u autobusu. Bobo řekl fajn a hovor skončil
• vše by bylo fajn, jenže ve 22:00 se odjíždělo z Plzně. To mně začalo docházet při další jízdě metrem
• řekněme si však rovnou, že mé varování bylo účinné. Všichni byli na místě včas. A i když jsem se o hodinu seknul, tak v době mého příchodu se ještě stále nakládala kola
• kvůli mně se tedy později neodjíždělo
• v Plzni jsme byli chvíli po desáté. Všichni se rozeběhli různě po autobusovém nádraží. Asi v domnění, že je to poslední zastávka na území ČR
• samozřejmě že nebyla. Kolem 23. jsme ještě zastavili v Rozvadově, kde všichni nalezli do mekáče anebo do prodejny benzínové pumpy
• poznali jsme novou vedoucí zájezdu Janu Sloupovou, které pár lidí stále dokola říkalo Pamela, přestože naše vedoucí z Provence se jmenovala Nikol
• hranice jsme překročili bez problémů, cestou Německem nás nikdo nestavěl
• část lidí protestovala (časem se tato informace mírně změnila, že to byl jenom Jirka H.) proti filmíku, takže se nepromítalo. Na veverčení nedošlo. Někomu to prý vadilo. C´est la vie
• naštěstí pro mnohé nás jelo v autobuse méně. Nebyl zcela obsazený, protože to nedovolovala kapacita menšího vleku. V důsledku toho mělo poměrně hodně lidí více místa na spaní. Bohužel sedačky byly anatomické a tlačily do zad. Nakonec snad překonat noc bylo nejlépe v sedě
• zapomněl jsem si vzít zázračnou kombinaci Kinedrylu a Stilnoxu a tak jsem se v noci mlel. Jak dopadl Vláďa S., kterého jsem touto směskou nacpal úspěšně loni v Provence, nevím