Vogézy 2008: 4. den - Haut Koenigsbourg + La route des vins

• při sólo jízdě po Cestě alsaského vína (La route des vins d´Alsace) jsem přemýšlel, jestli se nemám zastavit v městečku Bergheim. Nebylo hlavním cílem toho dne, ale z hlediska panoramatu asi nejzajímavější. (Toto hodnocení je samozřejmě pozdějšího data.) Vynechal jsem jej vzhledem ke ztrátě, jakou jsem měl
• a tak se stalo, že do městečka Ribeuavillé jsem dojel mezi prvními, ne-li úplně nejprvnější. Většina ostatních totiž Bergheim navštívila
• když jsem měl návštěvu Ribeuavillé za sebou, potkal jsem na výjezdu z historické centra kolegáčky a bez pobízení šel s nimi na oběd. Tak jsem poznal, že kiru se zde říká blanc cassis. Jídla jsme nesnědli zdaleka tolik jako Svátkovi, kteří se kousek od nás snažily do sebe marně nacpat choucroutte. Zato jsme vyzunkli pár lahviček, takže se nám v brzkém popoledni ve vedru nechtělo moc šlapat
• cesta vinicemi se mírně houpala, chvíli dolů, chvíli nahoru, až se před námi objevila hezká silueta Huhewihru. A zase dolů nahoru až do Riquewihru. Mnozí nás předstihli, protože to vzali přímočařeji po hlavní silnici. Vedro bylo takové, že Bobo F. pokračoval raději autobusem. Jarda K. nakonec Radku K. ukecal a pokračovali jsme dál bez Boba. Vzhledem k tomu, že čas mezitím prapodivně pokročil, sjeli jsme na hlavní silnici a přes Mittelwihr, Bennwihr a Ingersheim to mastili stále vpřed až do Turckheimu. Abychom nějaký čas nahnali, vzal jsem Kafkovi do háku, protože vanul hnusný protivítr
• díky tomu jsme se dostali opět do časové lajny a mohli si Turckheim v klidu prohlédnout a zasednout k pivku. Časem se k nám přidali další cyklisté
• zbytek cesty jsme se řídili radami CK a jeli po severním toku potoka údolím Munster přes vesničku Wihr-au-Val. Asi jsme se vyhnuli provozu na hlavní silnici, leč profil této vedlejší cesty byl horší. Ke každé vesnici stoupala a po projetí centra klesala. Čili houpačka. Více však vadilo vedro
• na hlavním náměstí jsme opět obdivovali čápy na komínech, zatímco Jarda K. řešil přetrhlý řetěz. Ještěže jsme jeli s technikem Milanem, který měl u sebe vše potřebné na opravu
• po úspěšné opravě jsme začali hledat na hlavní munsterské třídě restauraci kvůli večeři, ale byl to oříšek. Nakonec jsme se rozdělili na dvě menší skupinky. Ta naše zapadla do zvláštního vinglu přímo na hlavní třídě, který jsme předtím přehlédli. Časem se k nám přidružili ještě Reifovi
• večeře byla výborná, zvláště candát na víně
• při zpáteční cestě do Muhlbachu-sur-Munster jsme trochu bloudili, než jsme přišli na to, že jezdíme kempem
• večer opět probíhala muzika v místnosti určené pro snídani, leč už se tolik lidí nesešlo. Únava asi začalo některé účastníky poznamenávat