Éguisheim. Jméno pochází z názvu domov "Egina či Egena", což byl hrabě z Eguisheimu. První zmínka o sídle pochází z roku 720. Archeologické výzkumy prokázaly, že Éguisheim byl obýván typem homo-sapiens z regionu Dordogne již před desítkami tisíc let. Pitoreskní městečko bylo opevněno v roce 1257, najdou se zde i zbytky na opevněný hrad ze 13. století, který nechal postavit hrabě Eberhard, syn Adalberta, alsaského vévody, a synovec Sv. Odila. V roce 1049 se zde narodil Bruno of Eguisheim, který se později stal papežem Léonem IX, který byl později kanonizován.
Víno se zde pěstovalo již od 4. století. Sídlo zažilo expanzi ve středověku, kdy je vlastnil strasbourgský biskup. Ten se významně podílel na rozvoji zdejších vinic. Zdejší víno bylo možno nalézt na královských stolech Anglie i Holandska. Jeho obdivovatelem se stal i Voltaire. Veškerá alsaská réva byla vypěstována v Eguisheimu.

Colmar. Česky Kolmar, francouzsky Colmar, výslovnost [kɔlmaʁ]; Alsasky: Colmer, výslovnost [ˈkolməʁ]; německy: Colmar. Město a okres v departementu Haut-Rhin. Kolem 65 tisíc obyvatel, leží na východě Francie v departmentu Haut-Rhin a regionu Alsasko. Bylo založeno v 9. století. V jeho ookolí zemřel v r. 884 Karel Tlustý. Mělo statut svobodného města svaté říše římské (1226). Během 30. leté války jej dobyli Švédové (1632), kteří jej okupovali po dva roky. Součástí Francie se stalo za Ludvíka XIV. (1697). Se zbytkem Alsaska bylo anektováno v nově se formující Německé říši v r. 1871 jako následek francouzsko-pruské války. Ke Francii bylo opět připojeno po I. světové válce, aby jej Němci okupovali ještě jednou v r. 1940. Ke kontrole zes trany Francouzů došlo v roce 1945 po bitvě "Colmar Pocket".
Pěstuje se zde hodně vína, protože Colmar má slunečné mikroklima s minimem srážek (550 mm). Je zde typická gotická architektura (např. klášter sv. Antonína).