Výšlap jako za stara 2008: Kaňkovy hory, Sečská přehrada, Peklo / 1. den

• 16:00 až tak pozdě jsme opustili Měšťanskou besedu. Dochůzka do centra Seče znamenala úplně předělat trasu. Rozhodli jsme dojít po asfaltu ještě do Žďárce a pak pokračovat cestou necestou co nejpříměji do hotelu
• na tomto úseku začal kouzlit se svým garminem Jaroušek K, který chtěl jít ještě příměji než my a každou chvíli nám sděloval, že jdeme blbě
• 16:27 ani ne za půl hodiny jsme zdolali zcela rovný úsek místní silnice, na křižovatce ve Žďárci u Seče jsme zabočili intuitivně doprava a asi po 100 metrech zahnuli mezi domy ven do polí. Náš odhad byl dobrý, jako další rozhodování na mnoha lesních křižovatkách. Přestože nás Jarda několikrát upozorňoval, že by to chtělo korekci. Sám jí ovšem nebyl schopen. Scházela mu odvaha vydat se ještě horší cestounecestou. A tak aspoň mrmlal
• 16:56 bez problémů jsme se dostali do zátoky nádrže Dolní Peklo, i když nám finální stezičku ukázala místní obyvatelka. Zátoku bylo třeba obejít a držet se zpovzdálí jejího břehu. Příbřežní pozemky byly totiž v soukromých rukou. Jarda nás stále hlídal se svým kamarádem Garminem
• bez větších problémů jsme narazili na silnici do Pekla, kde už také byla žlutá značka, po které jsme původně měli jít. Těsně před Peklem kázal garmin zabočit ostře doprava. Jarda K. opět nenašel odvahu vyrazit sám a tak se snažil přesvědčit Radku K., aby šla s ním. Že trať bude o něco náročnější, ale rychlejší. Leč Radka si nechala ukázat mapu a aniž by znázornila kolečko na hlavě, odmítla muže následovat. Jarda K. nebyl ovšem takový hrdina, aby ve směru garmina vyrazil sólo. Srazil podpatky a šel s námi ignoranty moderní techniky, co se drží pouze map a hloupého vlastního úsudku
• 17:13 jsme konečně dorazili k hrázi nádrže Dolní Peklo. Po krátké obhlídce zadumané krajiny kolem vodní nádrže jsem přešli na modrou a scházeli Hedvíkovským údolím. Na odbočce se žlutou (nebyla na mapách) se Jarda K. snažil ještě změnit osu našeho pochodu, leč opět marně. Ostatně jako celý den. A tak jsme prošli údolím, kterým protéká Zlatý potok, kolem staré lisovny, která je z větší části srovnaná se zemí. Odbočku ke zřícenině hradu Líchnice všichni v poklidu minuli. Přestože jsme měli v nohou pár kilometrů, byli jsme ucabrtaní. Holt starci!
• 18:00 jsme se na náměstí v Třemošnici zhoufovali a společně vykročili k hotelu. V té době se opět po dlouhé odmlce ozval Honza M. s dotazem, kdeže jsme? Slíbil, že za půl hodiny za námi dorazí do hotelu i s Hankou R., která přijela aspoň na večer a na šlapání 2. dne

• večer měl tradiční průběh. Po večeři jsme srazili stoly, naši muzikanti hráli, k tanci se tradičně vzchopil Jirka Ha. s Věrkou. Návštěvou nás poctila rodina Honzy M., neb mají v Třemošnici rodinný domek. Kolem jedné došlo na poslední objednávky a rozchod. Jen Honza M. pokračoval s Jardou K. ještě do Kulturáku