Dolomity 2009: 1. den

14:11 sedlo di Lausa bylo lehce k nalezení, odtud už byla cesta jasná, údolím Luasa k východu z celého údolí
sestup údolím není nijak náročný, byť se do cesty postaví pár zajištěných úseků. Cesta je však součástí poměrně dlouhého okruhu, což se projevuje na hodinkách
15:30 v sedle Scalette začíná poslední náročná část, sestup nepříjemným kuloárem, který je označován za ferrátu. Ferráta to není, ale za mokrý velmi nepříjemný chodník. Za sucha pak nepříjemný pro bolavá kolena. Zajištěné pasáže jsou asi v poloviny sestupu
16:30 konec nepříjemného slézání, bolavé nohy už čeká jenom traverz pod masívem Larsech
17:15 byl konec (ti rychlejší přišli asi o 45 minut dříve), opět u chaty Gardeccia a na sedadle taxíku
18:00 zhruba v tolik jsme byli zpátky na náměstíčku Pozza di Fasssa přímo naproti našemu hotelu a konečně si mohli dát pivo
po večeři jsme šli na místní pěveckou oslavu a sbor podporovali pochvalným "bravo". Sbor raději po dvou písních skončil a tak jsme museli na borůvkovou grappu do nedaleké cukrárny-kavárny