Expedice 2009: 5. den - ostrov Vulcano / Eolské alias Liparské ostrovy

 

vulcano2009.jpg (109343 bytes)Vulcano, jeden z Liparských ostrovů (Eolské ostrovy, italsky Isole Eolie), leží v Tyrhénském moři u severního pobřeží Sicílie v aktivním vulkanickém pásmu mezi Etnou a Vesuvem. Dá se vystoupit k téměř nečinnému, ale zachovalému kráteru Gran Cratere (fumaroly, síra, sopečný popel...). Výtečný výhled na celé souostroví. Koupání v moři, léčivé sirné bahno. V 16. století byl v důsledku sopečné činnosti spojen proudem lávy s původně samostatným ostrůvkem Vulcanello. Liparské ostrovy mají příjemné středomořské klima. Jejich pobřeží je členité, plné strmých útesů. Jsou zde místa vhodná k potápění, ale jen málo pláží. Ostrovy pokrývá bujná středomořská vegetace, ale jsou zde i místa zcela holá, kde na povrch vystupuje světlá pemza plná kousků černého obsidiánu. * http://www.estateolie.it/vulcano.htm; * http://www.aeoliancharme.com/islands/index.html 

Hurá na sopku (až na to ranní vstávání). Jeli jsme lodí Tarnav, která byla nacpaná jak v Indii. K ostrovu Vulcano se nějak ne a ne přiblížit. Naváděcí systém na monitorech - po všech palubách - se stále více odkláněl od tohoto cíle. Kam vlastně míříme? 

Mířili jsme k největšímu dolu s pemzou na ostrově Lipari. Kapitán lodi se rozhodl, že nás povozí. Jen tak. Podle průvodce Petra se toto zase tak často nestává. 

Výstupu na vrchol sopky Gran Cratere (cca 400 m) předbíhala diskuse: co si vzít? Boty plné nebo budou stačit otevřené sandály? S ponožkou či bez? Petr nás varoval, ať si vezmeme staré oblečení, protože jakýkoli dotyk se sírou znamená zničení šatstva. Já jsem se rozhodl jít ke kráteru v otevřených sandálech a naboso. Výhra to nebyla. Při výstupu o nic nešlo, ale při sestupu se do bot valily nepříjemné lávové šutříky a prach. Přežil jsem to.

Hora vyplivovala chuchvalce páry. Kdo se chtěl podívat zblízka na ložiska žlutě síry, musel do výparů. A tak jsme zjistili, že člověk v zakouřených prostorách při požárech moc dlouho nevydrží. Vybíhali jsme z páry silně kuckajíce. Na dně sopky nic takového nehrozilo, protože páry vycházely pouze z jedné části okraje kráteru. Sestup na dno však vyžadoval právě tu pevnější botu.