První zmínky o Malé Skále pocházejí z
roku 1422, avšak její jižní část vznikla jako samostatná ves
Vranové již koncem 14. století, kdy spolu s okolními osadami
náležely k dominikánskému klášteru v Turnově. Podle ní se
jmenuje také skalní hrad Vranov, často nazývaný též Skály
nad Jizerou, který vyrostl na pískovcovém útesu nad pravým
břehem řeky okolo roku 1425, tedy rok po zničení turnovského
kláštera husity. Strážní hrad Vranov,
rozkládající se na úzkém a strmém pískovcovém útesu nad
pravým břehem Jizery, byl založen Heníkem z Valdštejna okolo
roku 1425, ale už na začátku 16. století se uvádí jako
pustý. Včetně předhradí zaujímá délku téměř 400 m a v
současné době je považován za nejdelší a nejkomplikovanější
skalní hrad v České republice. Největších změn doznal v
první polovině 19. století, kdy panství koupil textilní
podnikatel František Zachariáš Römisch ze severočeských Mikulášovic
(tehdy Nixdorf). Römisch získal obchodováním značný majetek
a později i šlechtický titul. Kromě přestavby maloskalského
zámku zásadně změnil vzhled hradu. Veden idejemi
nastupujícího romantismu, rozhodl se z Vranova vytvořit
Pantheon - památník slavných tehdejší doby. Ve
zříceninách hradu (ale i v blízkých lesích) nechal zbudovat
romantické pomníky a mohyly oslavující význačné spisovatele
a básníky, legendární hrdiny, české panovníky a vojevůdce.
Jejich výběr odpovídal Römischovým představám a měřítkům a
zrcadlí se v něm duševní svět tehdejšího romantismu a
především pozoruhodného českého zemského patriotismu.
V jedné ze síni tak byla připomenuta jména a události z bojů
proti Napoleonovi, jinde se návštěvník setkal s bájnými
jmény českých dějin jako byla Libuše, Záboj, Horymír nebo se
jménem Přemysla Otakara II., Václava II. a jeho manželky
Guty, Karla IV., Jiřího z Poděbrad. Své místo tu však
nalezli i Shakespeare, Goethe, Cervantes, Rabelais a řada
dalších, mezi nimi i některé osoby prostého původu, které si
podle Römischova názoru zasloužili, aby pro svá hrdinství či
zásluhy byly přijaty do Pantheonu, jak se od té doby začalo
hradu Vranov říkat. Více než 20 let trvalo, než byl
Römischův záměr dokončen a dovršen ještě vybudováním
letohrádku v podobě kaple v duchu romantické gotiky (roku
1826). Interiér letohrádku i sám Pantheon však po Römischově
smrti začaly chátrat, neboť jeho potomci měli pro romantický
zápal svého idealistického předka jen málo pochopení a
nevěnovali Vranovu ani dost pozornosti, ani finančních
prostředků. Mnoho z toho, co tvořilo někdejší Pantheon, tak
podlehlo zkáze nebo bylo i zničeno. Vranov - Pantheon přesto
zůstává pozoruhodnou syntézou ruin středověkého hradu a
duševního světa evropského romantismu 19. století.
Dodnes se v areálu zachovala Síň tří císařů
na památku vítězství spojeneckých vojsk nad Napoleonem v
bitvě národů u Lipska 1813 a spousta spletitých cestiček,
jeskyní či pamětních desek. Dominantou Pantheonu je
novogotický letohrádek s břidlicovou věžičkou z roku 1826.
Pod skalní stěnou se nachází tesaná hradní studna, odkud
vede cesta k vyhlídce Zahrádka, vypínající se 60 m nad
hladinou řeky.
http://www.vranov-pantheon.org/ |