Expedice 2012: Krilo-Omiš-Cetinje-Omiš / 9. den
- při průjezdu kaňonem Cetinje jsem si řekl, že se pokusím
více nafotografovat vodu, takže jsme každou chvíli sjížděli
ze silnici hledaje hladinu. A ž tu někdy pojedeme potřetí,
jdu na raft, blesklo mi hlavou
- v Kučiče jsme si dali první pivo. Pavel stále mluvil o
tom, že hospody cestou nejsou, pouze jeden krám na druhé
straně řeky. Nejspíše byly podniky loni zavřené. Bylo to
jinak
- k mostu přes Cetinji vede skvostný sjezd, leč za ním zase
stoupání. V něm jsme v Podgradě narazili na další hospodu
a Reifovi. Ti nám poradili, že v hospodě tolerují, když si
pivo koupíme v krámě vedle. O tom asi mluvil Pavel
- při sjezdu z Gaty zpátky k ústí Cetinje jsme podruhé
dojeli Reifovi a jeli společně do Omiše
- ve dvě odpoledne jsme zaparkovali kola na pláži a šli do
blízkého kiosku, kde už pár Čechů sedělo. Přidali se k nám
po chvíli dívenky a šli společně do Omiše. Na hlavní třídy
jsme vytáhnul z bankomatu Erste pár kun, dívenky šly
nakupovat a my s Pavlem se zcivilizovat. Poprvé za celou dobu
jsme vlezl do veřejné vody, do řeky Cetinje. Brrrrr
- a pak rychle na pozdní oběd. Lída už měla nakoupený šperk
za mé těžce vydolované kuny z bankomatu. Takže šla i Věra.
Dal jsem si na závěr pljeskavicu, která byla o trochu horší
než v Sučuraji. Mušle nebyly dobré. Asi staré. Tak je také
na ostrovech nikde neměli
- a pak ještě rychle do krámu pro dvě lahvinky místního vína
do autobusu
- autobus vyrazil v šest a k cestě už není co říci. Snad
jenom to, že někdy v noci jsme sjeli z dálnice a jeli místními
okreskami. Proč? Jízdu ale asi nezpomalily, protože v Praze
jsme byli kolem deváté ranní. Před jedenáctou už doma
- v Čechách málem sněžilo. Fuj!
|