Expedice 2016: Bulharsko - Belmeken
a Belica/Rila a Rodopy /
20.7.2016
- do vesničky Avromovo bylo nutno vydupat dva
kilometry. Na kraji si hráli dva malí bikeři a zdravili své
větší souputníky. Nás. Při průjezdu vesnicí jsme vytvořili
malou skupinku. I kvůli lepší orientaci. Více hlav více ví.
I když zrovna za vesnicí Avromovo se nám do cesty postavil
tvrdý výstup k vysílači, který většina nevyjela. Po
jeho dosažení jsme zjistili, že se dal jednodušeji minout.
Holt se všechno nepovede. Pak už nás googlování a
navigace nezradili
- cesta se stále mírně šphlala nahoru, občas se i sjíždělo
a občas se do cesty postavil náročný stoupák. Jinak byla
cesta
 fajn,
protože běžela po planinách s výhledy. Nejvyšším cílem
byl vrchol Belica s něco málo více než 1700 metry.
Poslední dva kilometry byly asi nejtěžší. Ne co do
strmosti, ale délky. Za vrcholem následoval pro některé dámy
těžký sjezd, ale byl krátký. Pod ním byla složitá křižovatka
se studánkou. Zde bylo nutno uhnout v pravém úhlu doprava
- vše jsme po krátké přestávce zvládli a vydali se vstříci
závěrečnému, dlouhému sjezdu, který přerušilo několik
pádů. Zvláště létavice Františka Š. vypadala drsně.
Ale nic se nestalo. Další přerušení byla návštěva
magacínu ve vesnici Orčevo. Takový krám nikdo z nás
už dlouho neviděl. Dal by se asi nazvat organizovaný
bordel. V jednom rohu se kupily prázdné krabice. Ale majitel
asi věděl, kde co má. I vykradený počítač fungoval, i
když vypadal, že v němnení ani jedno střevo. Pivo bylo
studené a došlo i na rakiji. Musa Gulit, muslim, byl fajn.
Prozradil nám, že to nejvyýše položená vesnice v
Bulharsku (1600 m) a v zimě jsou zde 5metrové vrstvy sněhu.
Měl i vlastní facebookový profil
- a sjíždělo se dál, vesničkami Babjak, Ljutovo až
do cíle v obci Kraišče. A dole bylo vedro!
- večer probíhal opět v nově otevřené restauraci
nedaleko hotelu
|