Expedice 2016: Bulharsko - Goče
Delcev, Obidim, Dobrinišče/Pirin /
22.7.2016
- na řadu přišel 6 kilometrů dlouhý sjezd, plný zákrut,
ale na asfaltu. Tak jsem si aspoň užil chvíli adrenalinu v
ostrých serpenitnách
- na kraji obce Mesta jsme začali postupně odjíždět
po nepříjemné hlavní silnici poměrně plné aut. Pavel se
sice snažil vymýšlet alternativní cest a i našel, ale když
nenašel cestu zpátky přes řeku, moc lidí neuhnal. Ono také
nebylo o co stát. Většina chtěla být co nejrychleji ve stínu
nebo na koupalištích na cestě
- pokud silnice běžela po rovině a to běžela dlouho,
foukal vítr a vedro se dalo překonat. Jenže v druhé
polovině silnice stoupala a stoupala, jízda se zpomalilo a
teplíčko bylo všude kolem
 ihned po dojetí do městečka Dobrinišče jsme se
schovali v avízované makedonské hospodě. Piva bylo třeba.
Ani ne tak jídlo. Na to nebylo vhodné klima. Většina lidí
se rozhodla navštívit místní lázně. Malá část pak
dokonce turecké. (Prý nebyly turecké, ale vrátili se nadšeni.
Druhý a poslední den dopoledne že tam pojedou znovu.) Malé
skupinky se vydaly rychle po asfaltu k domovu. Bohužel
doprava byla stále silná, ale silnička se do kopce šplhala
jen povlovně, takže rozrážením vzduchu foukalo. Dojeli
jsme na do starého centra Banska. Někdo si dal
zmrzlinu, já využil času a nakoukl do otevřeného kostela
a pak už do hotelu natáhnout se - dal jsem si pod dlouhé době fantastickou colu a koukal na
dojezd dramatické etapy plné pádů v závodě Tour de
France. Musím říci, že to bylo velmi příjemné odpoledne
- večer byla na programu společná návštěva restaurace s
překvapením. Aby nebylo až tak veliké, šli jsme jinam na
jídlo a skončili tradičně v nově otevřené restauraci blízko
hotelu. Teprve k 9. večerní jsme se zvedli a šli na setkání.
Překvapení spočívalo v tom, že jsme si mohli zatancovat místní
tance. Tančili pouze průvodci
- po umrdlé hodince jsme se zvedli a šli na hotel, k vlastní
muzice. Skončila ve 4:00 ráno
|