Via ferraty 2016: 1. den - ferrata Campanili del Latemar - Latemar

• 11:10 začátek ferraty. Ferrata nebyla nijak náročná. Traverzovala na úbočí špiček Latemaru, do cesty se stavěly šterbiny. Na konci ferraty bylo nutno překonat šterbinku s mírným převisem. Místo bylo zajištěno kramlemi. Po krátké výstupu následoval delší kolmější sestup a byl konec
• 13:30 konec ferraty u bivaku M.Rigatti. Konec ferraty. Koukali jsme na vysokou stěnu Latemar spitze cca 200 metrů nad námi a říkali jsme si, tam ne. Jinak při koukání na hodinky jsem si říkali: čas je skvělý. Jenže!
• 13:45 začátek dalšího pochodu mírně stoupal a obtáčel bok vrcholu Latemar. Vypadalo to dobře. Jenže za hranou začalo strmé stoupání na horu. My museli fakt na vrchol!
• 14:25 na rozcestí u vrcholu Latemar Spitze. Na samotném vrcholu jsme sice nebyli, ale rozcestí bylo ve stejné výši a vrchol nedaleko. Možná tam někdo doběhl? To už bylo zřejmé, že pokračování cesty nebude tak jednoduché, jak jsme si představovali
• 14:30 začátek sestupu k sedlu Latemar. I když se víceméně scházelo, tak nešlo o žádnou brnkačku. Naopak. I na této části bylo několik jištěných míst. Ale především byl tento sestup velmi dlouhý a nepříjemný
• 16:06 v sedle Latemar, začátek finálního sestupu. V tomto sedle toho měl Eliáš plné zuby. Museli jsme dělat spoustu přestávek, přenechal jsme mu vodu, Nohy mu šlapaly, ale bolela jej hlava. Věděl, že to musí dojít, ale byla to pro něj těžká zkouška. Po sedmi hodinách tvrdé práce toho měl dost. Nebyl sám.
• 17:10 v pásu lesa, jak jsem sliboval, bude lepší cesta a byla. Eliášovi se hned zvedla nálada a vyrazil dopředu. Jenom jsme si říkali, kde bude konečně voda. Zásoby byly pryč. Měli jsme už jenom cukry a sušenky
• 17:27 Baita Valace. Ani na těchto loukách neměl dobytek koryto. Jen bučel a bůhvíkde sháněl vodu. To už ale Eliášovi bylo hej a šlapal v pohodě. Pár set metrů za pastvou konečně tekl potok přes cestu. Živá voda! Všichni obživli a nabírali vodu plnými doušky. Vnuk ožil a zbytek cesty seběhl
• 17:45 Karerpass, konec trasy. Pivo bylo sladkou tečkou. Na poslední "opozdilce" se čekalo malou chvíli. Nejčerstvější byli samozřejmě trekisté, kteří pokračování mimo ferratu samozřejmě vydávali za plán. No comment! 
• 19:30 u večeře kdekdo komentoval náročnost cesty. Byla fyzicky náročná. Někde udělali soudruzi chybu. Eliáš už ale ožil
• 23:45 těsně před půlnocí jsme se rozešli s Michalem. Víc nás nevydrželo. Zůstali jsme dva. Holt hotel plný starců!
• resumé: měli jsme se podle plánu vrátit do Obereggenu a bylo by to asi vše v cajku. Na druhou stranu jsme holt podali výkon

Ferrata - plán: Obereggen - lanovka - Oberholz 2100 m / 9:00  - Forcella dei Camosci 2590 m / 10:30 - Forc. Forcellone - Forc. dei Campanili 2505 m / 11:10 - ferrata Campanili del Latemar - Bivacco E.Rigatti/Forc. Grande 2620 m / 12:25 - cesta č. 18 - Forc. dei Campanili 2505 m - Forcella dei Camosci - Oberholz 15:00 čas 6:00-7:00, výstup i sestup cca 600 m Časy http://www.suedtirol-it.com/dolomiti/via-ferrata-campanili.html