Via ferraty 2017: 3. den - VHT kolem Tre Cime Lavaredo / Sexten

• s Eliášem jsme se rozhodli, že den bude ryze výletní. Já měl fest mokré pohory a Eliáše bolela achilovka. "Malý" lenoch dokonce zvažoval, že by zůstal v hotelu. To jsem mu nedovolil
• bylo nás více, kdo se rozhodl jen výletovat. Záhy po vystoupení z autobusu u chaty Auronzo jsme vytvořili s Marií a Vláďou Svátkovými silné quatro a cabrtali se celý den pospolu. Samozřejmě že nejdříve jsem zarazili přímo v chatě Auronzo. Jaegermister byl na místě
• Eliáš chtěl zaparkovat ještě v chatě Lavaredo, ale to b bylo moc. Zastávka po pouhém kilometru chůze?
• na další chatě, Tre Cime jsem již další přestávku udělali. Byl to bod obratu našeho celodenního snažení. Chvílemi bylo na slunci velmi pěkně. Kousek od nás mával svým dělem Petr Máša
• v průběhu popíjení piva jsem demokraticky nechal hlasovat a tom, zda vylezeme aspoň na ferrátičku Toblinger Knoten? Přičemž jsem dodal, že jeden hlas proti stačí na to, abychom o tomto zpestření neuvažovali. Aniž bych zvedl ruku, tři hlasující byli velmi pádnou reakcí proti narušení výletní pohody
• a tak jsme se zvesela ploužili zpět, přes kamenitou pláň Grava longia vstříc další chatě na západním boku Tre Cime. Bohužel tato chata byla zavřená. To nám ovšem nebránilo si u ní sednout a kecat na sluníčku, které se tou dobou již postupně vytrácelo. Zaznamenali jsme i první kapky (v 17:00 měl přijít déšť)
• zbytek cesty k autobusu proběhl stále bez vody ze shora. Dali jsme si české pivo vůbec jako první toho dne odpoledne, sedli si na kraj kufru a koukali na Dolomity
• protože zbývala spousta času, odebrali jsme se podruhé do chaty Auronzo. Sedli k oknu a k vínu. A bylo fajn
• po návratu do hotelu se Eliáš vrhnul do postele a hrál nějaké hry, zatímco já šel do města, do staré části Toblachu. Objevil jsem fajn hospodu s místňáky, což jsem pak propagoval mezi našimi. Jako možný cíl po skončení večeře. Vláďovi K. se myšlenka líbila, ale vůbec jsme nezvládli se včas vypravit. Nemohli jsme se odtrhnout od vína. Teprve po jedné, když nás začali vyhánět, jsem řešili co dál?
• to už ovšem unavený Vláďa šel na pokoj. Zůstali jsme tři Mohykáni, já, Zbyněk a Tereza. Šli jsme na nádraží. Tak zněl tip. Dobrý. Nádražní putyka byla narvaná. V průběhu noci došlo i na tanec. Vrátili jsme se - bůh suď - údajně v pět nad ránem