Slovensko 2017: Tribeč / 2. den
/ 23. 6. / pátek
- 18:30
situaci jsme trochu podcenili. Nikam jsme se od piva nehrnuli.
Dlouho za námi zůstávala časová díra vytvořená Danou S. a spol. Ti také po
dosažení Žíran využili nabídku paní
domácí, která pro ně dojela osobním autem
- postup k vrcholku Plieška jsme si krátili pochodem přes
strniště, kde Pavel S. ve svých sandálcích každou chvíli
jekal. Ještě horší situace jej čekala při pochodu
dubinou, cesta byla plná mravenců. Skákal, jekal, předváděl
tanec sv. Víta a Vláďa R. se smál
- 19:35 konečně na kraji obce Jelenec,
přesněji Remitáže, nebo jak říkal
Pavel, Ermitáže. Což je chatová oblast obce Jelenec. Strčili
jsme hlavu do prvního kempu a zjistili,
že místní hospoda funguje. Poté jsme prošli kolem
rozpadajícího se socialistického rekreačního zařízení a teprve třetí
podobné RZ byly Chaty pod Gýmešom. Recepce nikde. Vlezli
jsme do největší budovy. Celá byla pro nás. Paní kuchárka
už na nás čekala, od šesti. Nezlobila se
- 20:00 začátek večeře se ještě trochu protáhl.
Čtveřice
dorazila autem. Eva K. později autobusem. Personál byl
velmi milý. Sic bylo trochu málo salátika, ale
jinak jednotná strava v pohodě. Konvicový čaj taky.
Sprchy fungovaly
- 22:00 večerní program poznamenalo veselí ve
vlaku a vedro. Sice jsme se sešli v hospodě ve spodním kempu, ale
většina lidí to po 22. zabalila. Já si spaní
odstěhoval do velké jídelní haly, neboť nás bylo v
pokoji hodně dýchajících a okna kvůli komárům zavřená.
Nebo kvůli švábům?
|