Mikuláš 2018: Páteční večer v Horní Světlé

• 18:00 odjezd z domova, v době kdy mne volali, kde jsem. Už seděli v restauraci Luž
• 20:15 zaparkoval jsem u chaty Kašpárek a vydal se omylem z kopce. Po telefonu jsem dostal pokyn, že musím naopak stále do kopce. Od chaty Kašpárek jsem se nejdříve vydal doprava, ale cesta nebyla osvětlena, tak jsem se kousek vrátil a šel rovnou do kopce. Tato cesta byla osvětlena. V chatě U Myšáka jsem se raději zeptal, jestli jdu správným směrem. Bylo mi sděleno, že je to zhruba kilometr. Jenže mi zapomněli říci, že neosvětlenou cestou. A tak jsem šel a šel, až jsem došel k lesu, nikde hospoda. Vrátil jsem se k poslední chatě a zeptal se. Řekli mi, že to je ještě 2 kilometry. Bohužel telefon ve větru mi moc nepomáhal. A tak jsem se raději vracel do vesnice a volal. Bohužel mi ani servírka z restaurace Luž moc nepomohla, protože měla pocit, že jsem na německé straně. A to jsem nebyl. Vrátil jsem se k penzionu Kašparák po jiné cestě. A naštěstí narazil konečně na cedule. Ty jsem předtím ve tmě neviděl. Pak už to bylo bez problému, akorát jsem šel mimo vesnice docela dlouho, takže mne opět přepadaly myšlenky, zda nejdu špatným směrem. Světla restaurace jsou totiž vidět až na poslední chvíli. Kde byla chyba? Moje špatná orientace pomocí telefonu. Měl jsem zalézt na pořadné světlo mimo vítr a zorientovat. Více jsem se držel rad, které nebyly přesné. V případě Myšáka dokonce chybné. Ani popis od našich lidí nebyl přesný. Do kopce od penzionu vedly dvě cesty. Jedna byla více do kopce a osvětlená. A já myslel, že je hospoda ve vesnici. Nebyla, byla úplně mimo hlavní jádro vesnice na samotě
• 21:23 selfie s třešňovicí v hospodě Luž
• 04:00 konec debat pánské společnosti v penzionu Kašpárek. A resumé ohledně expedice 2019:
  - severní Rumunsko, Karpaty s kostelíky
  - Skotsko
  - zase někam do Francie
  - Albánie