Slovensko 2018: Malá Magura 1101 m, Magura 1145 m - den 3. / 23.6. / sobota

Trasa: Čičmany 650 m.n.m - žlutá - Lazový vrch - Miklovské 856 m.n.m. - červená - Čičermanské sedlo 700 m.n.m. - Čičerman 955 m.n.m. - Kolenová 821 m.n.m. - sedlo Kolenová 800 m.n.m. - sedlo Obšiar 790 m.n.m. - Malá Magura 1101 m.n.m. - Magura 1145 m.n.m. - Polianky 1055 m.n.m. - Horná Polianka 997 m.n.m. - Boškovie laz 965 m.n.m. - Panský háj 780 m.n.m. - Šútovské sedlo 540 m.n.m. - trialy před Vendelínom - zelená - Bojnice, P Družba 350 m.n.m. Celkem:: 24,8 km / 8:52 / +1236 m / -1534 m / 1 km á 21:25 min. / max. v = 6 km/h / prům. v = 2 km/h 2. skupina: Čičmany 650 m.n.m. - červená - Javorina 938 m.n.m. - sedlo pod Priečnou 780 m.n.m. - Priečna 912 m.n.m. - sedlo pod Čelom 890 m.n.m. - Homóľka 1073 m.n.m. - Fáčkovské sedlo 800 m.n.m., 10,5 km, 4:10 a dále autobus - Bojnice 300 m.n.m. - Penzion Družba 350 m.n.m., 0,7 km, 20 min., celkem 11,2 km, 4:30

• 08:00 snídaně
• 09:00 první skupina opustila penzion Katka v Čičmanech
• 09:50-10:15 hledání žluté turistické. Na mapách.cz malovaná jinak. Na Lazovém vrchu konečně nalezena červená. Vzápětí přišlo první ostré klesání do Čičermanského sedla a hned ostré stoupání na vrch Čičerman, během kterého nás zastihl první déšť. Celkem jsme to přežili schováni pod stromy. Následovala celkem pohodová hřebenová část. Kolem Kolenové hezké výhledy do krajina
• 12:30-13:30 v sedle Obšiar. Nebe se začalo nebezpečně zatahovat a my museli k dalšímu lesu utíkat. Měli jsme kliku. Místní stavěli vatru, měli rozdělaný oheň, ale hlavně veliký stan, ve kterém jsme přečkali dvě bouřky a mezi nimi si dokonce stačili upéct buřty. Také jsme dostali info o medvědech
• 13:30-14:10 po hodinové přestávce (kvůli dešti) následoval nejtěžší výstup, na Malou Maguru
• 14:30 další krátký přechod na nejvyšší vrch - Maguru - už byl pohodový. Hrozila další bouřka, tak jsme se narychlo skryli pod stříškou. Jen na chvilku, jen lehce krápalo
• 14:35-17:00 další pochod před nás stavěl jen krátká klesání a výstupy. Vždy šlo jen o "věžák". Ale i to štvalo bolavé nohy. Vše skončilo v Boškovie Lazu, kde nás čekal nejdelší strmý sestup. Nejstrmější část je pod rozcestím panský háj. My byli fikaný a tak jsme dlouhý klesající oblouk vzali zkratkou, což byla široká dřevařská cesta končící v Šutovském sedle o 400 výškové metry níže
• 17:00 za Šutovským sedlem jsme řešili, jak dál? nabízelo se využívání trialových cest. Na rozc. Sv. Vendelín jsme nedošli. To už jsme šli cestou necestou hlavně po zelené. Mapy.cz nám v této fázi na 100 % nepomáhaly. 
• 18:00 penzion Družba jsme ale trefili přesně. Všechny bolely nohy
• 18:15 chvíli po nás dorazila skupina z Fáčkovského sedla
• 20:00 návštěva Bojnice a večeře v Panském pivovaře
• 22:30 po návratu jsem se ještě krátce zastavil u Trnků a spol. na šálku s červeným vínem