Expedice 2019: Od jezera Forggen pod Zugspitze / 2. den

• 10:00 krásné město Füssen jsme víceméně prolítli. Škoda. Pravda, pršelo. Při výjezdu z města jsme se zastavili u vodopádů Lechfall na řece Lech. Další cesta kolem této řeky probíhala téměř po rovině, takže v pohodě. Déšť i občas přestával
• 11:20 první zastávku jsme udělali v kavárně v městečku Reutte
• 12:30 konečně v centru Klause, po prvním těžkém výjezdu do kopce. Jde o bývalou celnici s pevnostmi na okolních vrších. Přes kaňon se klene dlouhý visutý most (Highline) pro pěší. Zvolili jsme jen výjezd/sjezd lanovkou a vyšplhání ke zřícenině hradu Ehrenberg. Most se musí platit zvlášť a sežere dost času. Zbylé dvě pevnosti se klenou vysoko nad hradem. Obejít to celé by bylo asi denní akcí. K horní stanici se dá vyjet i na kole, ale my to nezkoušeli. Zabralo by to hodně času
• 13:45 další pokračování trasy probíhalo zase už pohodově
• 15:40 v Lermoosu jsme nezamířili dolů k Ehrwaldu, ale vzali to horní silnicí rovnou na Biberwier. Nepršelo, ale bohužel špičky hor vč. Zugspitze byly v mracích
• 16:30 konečně u hotelu MyTirol, modernistické stavbě, který údajně patří firmě Swarowski. Z dálky jsem si myslel, že je stavba v opravě. Prosklená obrovská hala, nad kterou se klenou viditelná patra, každá strana v jiném provedení. Vše ve skle. Do předsíní je tak vidět.
• 18:30 jsme zasedli u baru, udělal jsem si první selfie s místním tyrolskou specialiatou. Jde o ořechovici, ale z lískových oříšků: Tiroler Haselnuss. Na etiketě byla veverka mezi lískovými oříšky. Otestovali jsme jsme v baru více místních alkoholů, ale lískový byl nejlepší. Komunikace byla jednoduchá. Obsluha byla česká. Řešili jsme, co k jídlu? Na výběr bylo něco malého, nebo si zaplatit 22 euro a jíst v bufetu až do jeho zavření. Dámy se šly podívat na výběr. A bylo jasno. Apelací na to, že měli narozeniny, jsme šli všichni do buffetu. My jsme se s Pavlem přejedli, ale co spořádaly holky, to nemáte představu. Noc byla těžká