Expedice 2019: Podél řeky Inn s výstupem do Nauders / 4. den

• 11:20 v další vesnici Reit im Oberinntal jsme se zastavili na krátkou prohlídku hrádečku Siegmundsried. Sluníčko svítilo, ale lehké větrovky jsme si stále ponechávali
• 11:50 v obci Tösens jsme narazili na Malý Český ráj. Sice Malý, ale náš. Malý kousek domoviny zde udržuje řezbář, jehož děda sem přišel ze severu Čech. Zval nás na pivo a něco k snědku, ale my byli od poslední kavárny jenom kousek. Odmítli jsme. ale povídali jsme si. Nemluvil moc česky, ale rozuměl
• 12:30 tentokráte jsme si více hlídali obědní dobu. Pfunds bylo jasným obědním místem. V jediné, ale velké hospodě, jsme narazili téměř na celý náš zájezd
• 13:00 Pavel po jídle jako vždy vyrazil jako blesk. Já se s Lídou lehce zdržel a to nám přineslo informaci od Pavla, že se dá cesta zkrátit přes jiný most, který se na mapach.cz objeví až po velkém zvětšení. Tím jsme si proti naším bleskům hodně najeli a ten den je na kole již nepotkali. Zato jsme potkali ještě předešlé odešlíky
• 13:40 za mostem Kajetansbrücke se cesta zúžila, nakonec skončila na hlavní komunikaci směr Švýcarsko a začala stoupat. Naštěstí po asfaltu moc vozidel nejezdilo. A já si vzpomněl, že nemám hraniční doklad. Švýcarsko není asi součástí schengenského prostoru. Co bude na hranici? Nešť! Nějak to dopadne
• 14:00 sedlo Hinter Rauth jsme projeli, aniž bychom si uvědomili, že je to původní hranice. Tak ještě vyjet ze Švýcarska! Následoval dlouhý sjezd po Engadiner Strasse až do vesničky Martina
• 14:20 v Martině byla celnice a celníci, ale nikdo si nás nevšímal. Sláva, opět na rakouské straně. Kontrolovali jenom auta. Jenže sláva předčasná. Zde začínal dlouhý serpentinovitý výjezd v děli několika kilometrů. Lehce jsme posvačili s vědomím, že zbytek parta je hluboko za námi a vydali se zdolávat zatáčky. Naštěstí většina úseku neměla nijak zvlášť prudké stoupání. Spíše naopak. Některé úseky byl k odlehčení. Při směru na jih však vanul protivný protivítr. Výjezd je poměrně nekonečný, ze začátku naštěstí s výhledy, ale potom už nic
• 15:40 po hodině stoupání jsme byli konečně nahoře. Cíl, město Nauders pod námi. Následoval dlouhý studený sjezd. Přestože nebyl pozdní čas, nahoře ve 1400 metrech bylo nevlídno. Aspoň na kole
• 16:00 ubytování ve velmi příjemném, ne-li luxusním hotýlku. Pavel hlásil, že jsou v páté zatáčce. Když dojeli, mával jsem jim okna v župánku. Protože do večeře zbývalo dost času, rozhodli jsme se jít na procházku k hradu a do centra městečka. Brány hradu nám zavřeli před nosem. Tak jsme v místní sámošce pořídili dvě láhve místního vína v ceně jedné. Měli akci
• 19:30 po večeři jsme se ukýblovali u baru, dali si poslední skleničku, Pavel nám zapanáčkoval se žirafou a šli jsme vlastně brzo spát