Expedice 2019: Podél řeky Adige před Merano / 5. den

• 09:00 bylo velmi chladné, ale nebe čisté
• k lanovce Seilbahncenter Nauders se stoupalo. U ní se všichni ti, co čekali mrazy, museli svlékat. Další cesta údolím říčky Stiller Bach sice ještě stále stoupala, ale povlovně
• 10:00 konečně na vrcholu, což byla rozlehlá louka bez označení. Následoval sjezd k hlavním jezeru, Reschensee
• 10:40 velká zastávka nastala u Kirchturm/Campanile lago di Resia. Sem přijel i náš autobus s českým pivem. Lída a Franta vlezli do jezera. Po kolena. Voda prý byla fajn
• 11:00 jsme stanuli na hrázi jezera. Zde začínal dlouhý, několikakilometrový sjezd. Již Itálií
• 11:33 první zastávku, aby se neuvařili brzdy, jsme udělali u hradu Fürstenburg pod Klosterkirche
• 11:41 na dalším sjezdu do obce Schleis/Clusio se Pavel zahovnil. Ani kašnička nestačila smát jeho hovňousky
• 11:50 v obci Glurns/Glorenza byl konec divokého sjezdu. Nádhera. V jednu chvíli jeli proti nám do kopce šílenic na jednokole. Drželi se rukama sedla, ale vypadalo to spíše tak, že se drží za pinďoury a bobříky. Město obehnané hradbami stojí za to, i přes množství turistů. V kavárně u hlavní brány došlo k velikému svlékání. Byli jsme dole a bylo ihned vedro
• 13:00 další jízda pokračovala zvolna podle toku řeky Adiže. Údolí bylo široké, divoké, každou chvíli nějaký biotop. V jednom z nich se konal kozí trh
• 13:45 opět jsme včas mysleli na oběd. Zastavili jsme se v městečku Laas/Lasa. Byli jsme v Itálii, tak jsme šli hlavně po těstovinách
• 14:50 v další obci Göflan/Covelano jsme se rozdělili. Pavla s Věrou památky moc nezajímají a tak pokračovali kolem vody dál. My odbočili k městečku Schlanders/Silandro kvůli kostelu Maria Himmelfahrt. Trochu se nám pod kola míchali morotkáči, kteří tu měli sraz
• 16:15 v obci Latsch/Laces jsme obhlídli kostel a pevnost zapasovanou mezi obytné domy
• 16:30 naše hlavní pozornost však byla upnuta k hradu Kastelbell/Castelbello. Byl otevřený, takže jsme si mohli prohlédnout i část nádvoří a kapli
• 17:00 kousek za vesnicí Staben/Stava (kde mj. skončilo pár našich lidí vč. Pavla a Věry) jsme narazili v Radbaru na skupinu, která jako my končila v městě Naturns/Naturno. Sezení bylo dlouhé. Teprve když nás začali honit kvůli vyndání kufrů z autobusu jsme zapnuli forsáž a rychle zdolali poslední 3 kilometry k hotelu Levita
• 20:00 večeři jsme si dali v hlavní restauraci na náměstí. Většinou zase těstoviny. A víno samozřejmě. Ten večer byl dlouhý. Lehce ojíněný jsem skončil u kluků (Vašek, Jindra, Jirka). Někdo z nich měl narozeniny. Nakonec to odnesly mé nákupy 2 láhve vína v ceně jedné. Zmizely také všechny zásoby alkoholu, i když se nám původně do nich nechtělo. To byl dlouhý večer