Mikuláš 2021: Lužické hory

Pátek

Po příjezdu jsme se vydali do chaty Luž na večeři. Téměř nikdo tam nebyl. Zvěřina (guláš, svíčková,vrabci, játra) byla super, Ratar taky. Po večeři jsme šli zpátky na chatu Kašpárek, řešili politiku a já, vzhledem k Adventu, jsem se snažil vnutit pár písniček s náboženskou tématikou, co kdysi hrála evangelická kapela Berani.

Sobota

Vyrazili jsme v 10 hodin na plánovanou trasu. Přes noc nachumelilo asi 5 cm sněhu. Na Lužické boudě právě otevírali. Pokus přesvědčit většinu (nejvíc se angažovala dámská sekce), že bychom si mohli dát panáky na cestu, nevyšel. Na hranicích pak byla otevřená německá bouda. Ani tam pokus přesvědčit většinu (nejvíc se angažoval Pavel), že bychom si mohli dát svařák na cestu, také nevyšel. Pak už vše probíhalo hladce. Mírně chumelilo, ale vyhlídky ze/na skály, pokud nebyly dál než 50 metrů, byly vynikající.

V Dolní Světlé neprošla hospoda „U nás“, protože tam točili Svijany, což Vláďa vetoval: A opravdu tamtudy žádný vlak nejel. U Maxmiliána měli zavřeno. S Helenou jsme měli vytipovanou hospodu „Stará hospoda“ (točili Konráda). Před ní jsme ale potkali restauraci Windows. Kvůli názvu se nám do ní nechtělo, ale Vláďa zjistil, že u jednoho stolu zrovna platí a budou odcházet, a usoudil, že tuto příležitost musíme využít. Měli tam místní pivo Cvikov, polévky, borůvkové knedlíky a Aperol za 75 Kč. Na chatu jsme dorazili ve čtyři hodiny. Do šesti jsme si dali pauzu a znova vyrazili na Chatu Luž. Tentokrát tam bylo lidí podstatně víc. U jednoho stolu byla společnost, která se bavila velmi hlučně (podobně jako Voltek, když ještě nebyl ve stavu klinické smrti). To se nejvíc nelíbilo Pavlovi a snažil se jim (samozřejmě že marně) domluvit. Jídlo bylo tentokrát nevalné, a tak jsme se vrátili zpět na chatu Kašpárek. Tam jsme opět asi do půl jedné řešili politickou situaci. Táňa se marně snažila změnit téma. I když jsme otevřeli povzbudivější témata jako historky z pohřbů, kremací a podobně, stejně jsme se k přitažlivé politice stále vraceli.