F+mi C+m
D A
1. Měli jsme bundy zelený, někomu vobčas lezly krkem,
Hmi E7 Hmi E7
kde kdo si o nás myslel svý, jako by nikdy nebyl klukem.
F+mi C+m
D A
Nadlidé pohled kyselý a kam jet, to nám bylo volný,
Hmi E7 Hmi E7
každej už hrozně dospělý, i když to věkem bylo sporný.
REFRÉN:
D A
Když na nádraží při pátku čekání nám se zdálo dlouhý,
D A
víc než milion v prasátku bylo nabídnutí cigarety pouhý,
Hmi E7
tam o zábradlí opřený dvě kytary a silnej sbor hlasů,
Hmi E7
tam nehrálo se o ceny ale pro radost a k ukrácení času.
F+mi C+m D
A
2. Jméno si každej vysloužil a bral ho stejně jako pravý,
Hmi E7 Hmi E7
vždyť na tom, jakej kdo z nás byl, stálo jak bude přiléhavý.
REFRÉN
F+mi C+m D A
3. Přesto že každej jinam šel, životem úspěchů a pádů,
Hmi E7 Hmi
E7
těžko by asi zapomněl, na partu dobrej kamarádů,
Hmi E7 Hmi
A
těžko by asi zapomněl, na partu dobrej kamarádů.