A D E A
1. Dvakrát dvě deci přede mne postavil pán
D E
A
musel si přeci všimnout, že jsem tu sám
D E A
dvakrát se uklonil, dvakrát poděkoval,
D E A
skupina spustila Andulko Šafářová.
2. Ach, to je muzika, až se mi srdce svírá,
ještě že na dvojitý nelson se dvakrát neumírá,
od stolů vstávají, ti co tu nejsou sami,
tak proč stojíš u mě dívenko s květinami.
3. Holky rty špulí na stébla v citrokolách,
všechny jsou v stejném, copánky, mašle, volán,
všechny si naráz dávají hádat z dlaně,
ta co je nejblíž, vypadá odhodlaně.
Refrén:
D D/C
H7
A tak provlékám skrz to hluché,
E7
A A7
velblouda i jehly uchem,
D D/C
to jsem netušil, že je to tak,
H7 E7
náramně jednoduché.
4. To je ta pravá chvíle pro autogramy,
plaše se sklání a voní fialkami,
raději jděte mi z očí tajemná Euridiko,
nějak dnes nesnáším pohled na krev a mlíko.
5. Samoto samoto laskavá domovino,
syn se vrátil, tak ještě dvakrát víno,
ať ještě chvíli je všechno tak hezky sudé,
ať se smím loudat pár kroků za osudem.
Refrén:
A ona ať oči klopí,
ať se v těch hlubinách neutopím,
kéž bych tak nevidel a neslyšel,
co nikdy nepochopím.
6. Ještě se třpytí, jak slza na kameni,
a už tu není, zmizela bez loučení,
ani ten v černém dvakrát si neví rady,
pán si přál platit, zvlášť nebo dohromady.