LOUTKA (Jiří Schmitzer/Bobo)

 

    Emi

1. Dítě jsem byl, neměl jsem žádné vrásky

                                                                 A   C  D  Hmi

a měl dost sil, před sebou všechny lásky - své.

Emi

Pět let jsem žil, můj děda rád mě míval,

                                                                     A   C  D

loutku mi dal, "to je" řek, když jsem zíval - "tvé."

 

REFRÉN:

G

Proč hračka má se smutně na mě dívá,

D

proč hračka zdá se smutně na mě kývá,

Emi

čas kolem nás tak bezohledně běží,

D

a ona v koutě pohozená leží,

Emi            D               Emi             D

proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí,

Emi          D      Emi      D               Emi

vždyť ona ne, to já přece prohrávám víc ....

 

2. Už ženu mám, děda už dávno není,

nežiju sám, můj život však se mění v - sen.

A jak to bývá, když se léta řinou,

mnohé se splní v duchu pod peřinou  - jen.

 

REFRÉN

 

3. Zas starší jsem, své zájmy člověk střídá,

zas vidím, kde děd s vlasy jako křída - stál.

A v srdci svém, v tom nejtemnějším koutku,

v dobrém i zlém mám pohozenou loutku - dál.

 

REFRÉN +

Emi            D               Emi             D

proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí,

Emi          D       Emi           D          Emi

vždyť ona ne, to já jsem měl vyjít jí - vstříc ...

Emi            D               Emi             D        Em    D   E   Emi   D  Em

proč takhle hledí, proč, vždyť pěkně sedí ... tu du du ...    dy dy dy