Dolomity / Marmolada / Buffaure / I Magnifici 4Charakteristika: nejčernější v Dolomitech. HODNOCENÍ:
Popis Tomáše Trefila pro www.orionsoft.cz Výstup: Nástup obrovským komínem obtížnosti D. Kolmé a převislé. Po asi 20-ti výškových metrech snadněji v obtížnostech C a B. Plotna a rampa. Stojíme pod nejtěžším úsekem "Grande Dom". Nejdříve převislým komínem (D, potom E), následuje traverz převislou stěnou (E, dále D) a celý tento úsek končí kolmou stěnou v obtížnosti C/D. Stezkou ke druhé skále. Její obtížnost B a B/C. Chodníkem ke třetí skále. Kolmou stěnou ve velkém komínu. Obtížnost D a C. Závěrečné přemístění a opět stěna obtížnosti D a C. Zde těsně před koncem ferraty vrcholová kniha. (100 metrů dál chata Rif. Baita Cuz s pivem - dovětek Jiřího M.). Sestup: Od chaty Rif. Biata Cuz dolů k Rif. Buffaure. Tam rozcestník a směrová tabule "Malga al Crocifisso". Ve směru tabule po cestě vedoucí středem sjezdovky až k parkovišti. Dovětek Tomáš Trefil pro Voltek: Ferrata je sice opravdu obtížnosti E, ale není tak hrozná jako jiné čisté éčka (například Tabaretta Klettersteig, Kristall Klettersteig nebo Kaiser-Max Klettersteig). Viděl bych ji o trochu těžší než Rino Pisetta u Garda. Může být zabahněná, vlhká. Když jsem ji lezl já, tak se hodně lidí (asi 10 ve třech cizích skupinách) vracelo od nástupu s tím, že to nejde kvůli tomu vylézt. Jde to! Klíčové úseky jsou krátké. Navíc ferrata má v těžkých úsecích blízko kotvy u sebe, takže nehrozí ani dlouhé pády. Jinak je to takový kvak na odpočinkový den. Hodně se mezi jednotlivými skálami chodí, což může i někoho otrávit. Dovětek Jirky M.: Holt vše je subjektivní. Nám se zdála Rino Pisetta naprosto pohodová a nechápali jsme, proč ji mnozí považují za nejtěžší v Dolomitech. Naopak I Magnifici 4 nám připadala na hranici pohodového lezení. Ale všechno může být způsobeno tím, jak stárneme. Za námi po chvíli vylezli "starci" asi jako já a vypadali pohodově. Nejspíše to byli dřevorubci, protože místo rukou měli uzly svalů. A to já nemám! Prameny:
|