Dolomity / Moiazza / Gianni Costantini

Reportáž z výstupu: "V 8:15 míjíme chatu Rif. Bruto Carestiato (1834 m), nedaleko pod jižní stěnou Cresta delle Masenade (2740 m) navlíkáme úvazy a v 8:45 se cvakáme na lano. Během prvních zkušebních deseti metrů mají úplní začátečníci možnost zvážit, jestli opravdu chtějí tuto cestu absolvovat. Pak totiž následuje delší (pro nás skoro dvouhodinový) vcelku pohodový úsek, nad nímž však už náročnost této cesty odpovídá své černé barvě. Kousek za nástupem cesta však pouze traverzuje skalnaté úbočí nad suťovým žlabem. 

V 10 hod máme výšku asi 2150 m, v 10:40 jsme u Pala del Belia (2295 m), v průvodci Kompass popsaného takto: „ ... stále podél fixního lana ke klíčovému místu, ke svislé stěně, asi 10 m vysoké, která je zcela bez stupů a kterou překonáváme šikmo vlevo vzhůru pouze pomocí fixního lana.“ Popis celkem sedí. V druhé půlce se už stupy najít dají, ale minimálně jedna kramlová délka je jen na rukou a vyžaduje dobrou kondici. Jak uvádí průvodce - stoupáme stěnami, komíny a roklemi. Ve 12:18 Cima Cattedrale (2557 m), ve 13:20 Cresta delle Masenade (2740 m). 

Nyní se stáčíme k západu a po hřebeni klesáme do sedla Forcella delle Masenade (2650 m, 13:45 hod) odkud je možno nouzově (nebo plánovaně) sestoupit údolím Valle Moiazza k Bivacco Grisetti (2050 m) a po Sentiero Angelini dál do Passa Duran (1605 m). Sestup k bivaku rozhodně nevypadá jako pohodovka, nejdřív celkem strmě suťovým svahem dolů a tam buď „suťovou pahorkatinou“ přímo, nebo obejít úbočím (asi pohodlnější). My traverzujeme dál po značce k jihovýchodnímu hřbetu Moiazza Süd a exponovaným hřebenem zdoláváme poslední úsek dělící nás od hlavního bodu cesty. Na vrchol Cima Moiazza Süd (2878 m) však vystupuji v 15:03 hod sám.

Reportáž ze sestupu: V 15:30 začínáme sestupovat, v 15:57 jsme u začátku Cengia G. Angelini (2784 m), „Andělské lávky“, kterou nám ale bohužel kvůli mrakům není dopřáno si vychutnat, naopak se znatelně setmělo a ochladilo, působí to dost stísněně. Jsou tu občas nezajištěné traverzy, kde číhají bezedné díry. Stále po lávce klesáme do Forcella di Nevere (2601 m), kde stojí druhý nouzový bivak na této cestě Bivacco Moiazza. Je 16:40, štěrbina kterou máme sestupovat vypadá v pošmourných mracích jak začátek cesty do hlubin země. Sestup pod Bivacco Moiazza a sedlem Forcella di Nevere (2601 m). Je to pořád strmě dolů, spouštíme se v přítmí mlhy prakticky pořád jen po lanech, místy nezajištěnými úseky. Z okolí nevidíme nic. V 18:37 jsme opět u Rif. Bruto Carestiato (1834 m) a za další půlhodinku u auta v Passo Duran (1605 m).

Pramen: http://www.adrix.cz