Slovenský raj + Nízké Tatry 1989 / Slovensko1. den - prielom Hornádu / Slovenský ráj
Ve Slovenském ráji bylo krásné babí léto. Průchod Prielomem a především Suchou Belou stál za to. Museli jsme ale často chodit prosti vyhrazenému směru, abychom naplnil svůj cíl. Byli jsme připraveni se tvářit, že jdeme zrovna úplně opačným směrem. Na závěr prvního dne jsme prošli bez povědomí určitého rizika rómskou osadu Hrabušice. 2. den - Kyseľ / Slovenský ráj
Druhý den neměl také žádnou chybu. Od Kyselu jsme vylezli po žebřících Sokolí dolinou nad vodopád. Přechod přes Velkou Polanu probíhal v pohodě. Teprve závěrečný sestup do Marčekové byl ostrý a chodidla se v soutěsce bránila. Čekání na vláček probíhalo kde jinde než v hospodě. 3. den - Králova hoľa / Nízké Tatry
Zcela se otočilo počasí a v Nízké Tatry ovládl mráz. Na Kráľovej holi bylo kolem -10 stupňů při ostrého větru, většina účastníků pokračování po hřebeni vzdala a vrátila se dolů, po hřebeni pokračovali pouze tři účastníci (Jirka Michal, Vašek Chlupatý, Hanka Reifová). Na hřebeni vál velice ostrý vítr stále z jedné strany a tak nám omrzaly levé uši. Vašek Chlupatý byl bezvadně oblečen, takže když si stáhnul kšiltovku, tak jsme mu začali říkat Švermo. Ke konci hřebene jsme narazili na salaš, kde jsme se aspoň na chvíli ukryli, ale moc příjemně v ní nebylo. Chtělo to utéci dolů, jako ostatní. Ti samozřejmě v Helpě byli dávno před námi. 4. den - Priehyba / Nízké Tatry
Většina účastníků odmítla poslední den vyrazit na hřebeny kvůli pokračujícímu mizernému počasí a volila opět údolní variantu. Tak se nás zdolat vršky vydalo pouze pět: Jirka Michal, Vašek Chlupatý, Hanka Reifová, Jirka Hora a Radka Zapletalová. Ke konci cesty nás výrazně honil čas a navíc jsme spěchali kvůli dešti. Stále cedilo. Z Čertovice dolů do údolí na vlak jsme se málem nedostali. Řádné autobusové spoje již nejezdily. Naštěstí jsme jednoho autobusáka ukecali. |