Západní Berlín, Západní Německo, podzim 1979

FOTOGALERIE ZPĚT
  • po téměř 10leté přestávce opět v Západní Evropě, "poslední" návštěva proběhla v roce 1969 na plážích Francie v podhůří Pyrenejí. Pak bohužel přišla éra normalizace a hranice se pro normální lidi zavřela. Já měl kliku, protože sestra se oficiálně vdala a já mohl občas cestovat na pozvání, ale až počínaje rokem 1978
  • jednu z prvních možných cest jsem podnikl s otcem, který zajistil ubytování u svých známých v západní části Berlína
  • obrovský zážitek byl samotný přechod přes hraniční přechod Check Point Charlie, což nebyl normální přechod, ale spíše pevnost. Na východoněmecké straně. Na druhé, v americké zóně stál americký policajt, který se nás zeptal, zda vezeme zlato, drogy? Když jsme řekli, že ne, pustil nás
  • tomuto průjezdu ale předcházela neuvěřitelná anabáze na německé straně. Přestože jsme měli povolení ke vstupu od českých orgánů, nestačilo to. Víza nebyla potřeba, protože Československo byla vítězná mocnost. Ale česká bumážka nestačila. Museli jsme nejdříve na český konzulát v Berlíně, tam nám vystavili zahraniční nótu žádající prostup českých občanů, na základě této nóty nám německý úřad vystavil speciální papír a teprve s ním jsme mohli do řady na hranici. Nebyla dlouhá, na druhou stranu jeli jenom asi tři auta
  • bohužel žádné fotografie ze společné výpravy mne a mého otce do Západního Berlína nezůstaly, pokud vůbec nějaké byly. Museli být. Otec se lehl v Tiegartenu k pomníku na paměť obětem rudé diktatury a já jej fotografoval. Kolem projíždějící Berlíňané se na nás  obavami dívali, co to děláme. Pan domácí nám řekl, že oni k hranici vůbec nechodí, aby je náhodou nějaký východoněmecký pohraničník nezastřelil
  • co jsme navštívili: samozřejmě Brandeburskou bránu ze západní strany (naši ubytovatelé nad námi kroutili v obavách hlavy), prošli jsme se přilehlým parkem kolem Reichstagu, pomníku rudoarmějců a také pomníku na paměť obětem rudé diktatury, jak jsem popsal výše
  • nejčastěji jsme byli na nákupní a kavárenské třídě Kurfersterdamm/Kurfűrstenstrasse, kde byla jedna kavárna vedle druhé. Tato třída se mi velmi líbila. Zdejší megaobchoďák byl pro nás zjevením, zvláště nádrže s rybami a kraby
  • také jsme navštívili vzdálenější části Berlína, např. automobilový závodní okruh Avion
  • samozřejmě že jsem neopomněl navštívit pornografické podniky. Cestou domů jsem si koupil pro zajímavost španělské mušky či něco podobného. Což byly kapky. Použil jsem to jednou při mejdanu pro sexuální povzbuzení. Výsledek? Všichni usnuli
  • pohledy a fotografie jsem dal dohromady až v roce 2014. Z roku 1979 mám k dispozici pouze pohled na Kurfersterdamm