Vihorlat 1989: 6. den - Malé morské oko-Sninský kameň-Snina

Poslední den nepršelo, ale valně nebylo. Na kopcích se válela mlha a nebylo vůkol vidět. Ráno se odehrál malý zázrak: nikdo se neudusil. Kamna jsme však již nerozdělávali, naopak jsme vylezli ven ze srubu a vařili na vařičích pod širým nebem. Trasa nás ten den vedla pravděpodobně přes hezké skalnaté vrcholky, ale bohužel jsme si to nemohli vychutnat. Všude kolem bylo mlíko. Zbytek cesty, především ve vlaku, už probíhal bez "nehod". Přes nepřízeň počasí všichni konstatovali, že to bylo paráda a že za rok musíme pod širák na týden znovu.