Francie/Bretaň / červenec 1991

PŘES PAŘÍŽ DO BRETANĚ COURÁNÍ NA CESTĚ DOMŮ ZPĚT
  • opět jsme jeli renaultem, akorát že už byl naplněn čtyřmi osobami, já s Lídou, Lukášem a jeho kamarádem Iržikem
  • samozřejmě že výlet byl opět založen na spaní pod širákem. Kam jsme to všechno dali do toho auta?
  • nejdříve jsme zajeli do Paříže. Už ani nevím, u koho jsme přespali? Myslím, že u Lídina kamaráda
  • prošli jsme pár známých míst, zajeli do Versailles, ale ne do zámku, prošli jme se parkem
  • a pak už hurá do Bretaně
  • hlavní cíl byl ostrov Mont San Michel
  • pak jsme "zdolali" dva vrcholky Bretaně, a to Roc Trevézal a Menéz. Každý necelých 400 metrů vysoko. Na jednom z nich jsem poprvé ochutnal creperie s rumem a cukrem. Dokonalé. Na moc místech jsem to už potom ve Francii nesehnal. Ani v dalších letech
  • pak jsme se vrhli mezi druidy v Carnacu
  • zdolali dva slavné přístavy, Nantes a La Rochelle. V druhém jsme si dali poprvé bouillabaissu (čili bujabézu). Ta mne moc nenadchla. Byla to hustá kaše, ale je pravda, že od té doby jsem už šel v cizích zemích po rybích polévkách. To daleko byly zajímavější narychlo pečené chobotničky na hrázi v přístavu
  • poté jsme obrátili světový směr naší cestou a cestovali střední Francií na východ. Zastavili jsme se v Poitiers a koupali se v koupalištích v kdejaké francouzské díře. V každé jenom trošku větší obci bylo piscine
  • na východě jsme doputovalo do města Lyon, kde jsme obdivovali zejména staré římské památky. Vyjeli jsme kvůli nim i lanovkou na kopec k vykopávkám
  • další zastávka na cestě patřila Ženevě
  • už nevím, jak jsme se přesně vraceli domů, ale nějak jsme to šněrovali. Projeli jsme krásným údolím pod Mont Blancem, koupali se ve střední části Švýcarska v jezerech a z legrace projeli i Lichtenštejnsko
  • co bylo dál? Už asi nic. Domov