- opět jsme jeli renaultem, akorát že už
byl naplněn čtyřmi osobami, já s Lídou, Lukášem
a jeho kamarádem Iržikem
- samozřejmě že výlet byl opět založen na
spaní pod širákem. Kam jsme to všechno dali do toho auta?
- nejdříve jsme zajeli do Paříže. Už ani
nevím, u koho jsme přespali? Myslím, že u Lídina kamaráda
- prošli jsme pár známých míst, zajeli do Versailles,
ale ne do zámku, prošli jme se parkem
- a pak už hurá do Bretaně
- hlavní cíl byl ostrov Mont San Michel
- pak jsme "zdolali" dva vrcholky
Bretaně, a to Roc Trevézal a Menéz. Každý necelých
400 metrů vysoko. Na jednom z nich jsem poprvé ochutnal creperie
s rumem a cukrem. Dokonalé. Na moc místech jsem to už
potom ve Francii nesehnal. Ani v dalších letech
- pak jsme se vrhli mezi druidy v Carnacu
- zdolali dva slavné přístavy, Nantes a La
Rochelle. V druhém jsme si dali poprvé bouillabaissu (čili
bujabézu). Ta mne moc nenadchla. Byla to hustá kaše, ale je
pravda, že od té doby jsem už šel v cizích zemích po rybích
polévkách. To daleko byly zajímavější narychlo pečené
chobotničky na hrázi v přístavu
- poté jsme obrátili světový směr naší
cestou a cestovali střední Francií na východ. Zastavili
jsme se v Poitiers a koupali se v koupalištích v
kdejaké francouzské díře. V každé jenom trošku větší
obci bylo piscine
- na východě jsme doputovalo do města Lyon,
kde jsme obdivovali zejména staré římské památky. Vyjeli
jsme kvůli nim i lanovkou na kopec k vykopávkám
- další zastávka na cestě patřila Ženevě
- už nevím, jak jsme se přesně vraceli domů,
ale nějak jsme to šněrovali. Projeli jsme krásným údolím
pod Mont Blancem, koupali se ve střední části Švýcarska
v jezerech a z legrace projeli i Lichtenštejnsko
- co bylo dál? Už asi nic. Domov
|