- služební cesta do švýcarského střediska Svatý Mořic
a návštěva světových závodů ve St. Antonu byla důsldkem
toho, že jsem pro Ski klub Špindl dělal mluvčího při závodech
ve Špindlerově Mlýně. Ski klub se snažil získat pro
Krkonoše nějaký závod Světového poháru a tak jsme jeli
na zkušenou. Část lidí byla ze Ski klubu, část z ČSTV a
část ze Špindlerova Mlýna
- byli jsme ubytovaní u malého vlekaře a jezdili na Piz
Corvatch, kde se konaly závody žáků nebo juniorů. Horní
stanice lanovky je zhruba ve výši 3400 metrů. Vysoko. Velká
kabina pro 50 lidí a možná i více, když zajíždí, tak
docela pěkně drnká a háže. Jen jsem se tak pro sebe
postestkl, že den v ní jezdit jako pracovní kabiny bych
nechtěl, ledaže bych byl namazaný. Tu se ke mně přitočil
skutečný pracovník kabiny a asi lámanou slovinštinou mi
řekl, že bez toho to nejde
- vedle opilého kabiníka ze Slovinska jsem ještě potkal
rakousko servírku, která si byla v drahém a luxusním středisku
Sv. Mořic vydělat přes zimu na celý zbytek roku, aby
nemusela doma nic dělat. Taky z chudého kraje
- nemohli jsme si ani pořádně zahrát biliár, protože
jedna hra stála 20 švýcarských franků, což byly hrozné
peníze
- návštěva St. Antonu, kde už jsme nelyžovali, byl docela
zážitek. Šlo o svěťák ve sjezdu. Celé městečko bylo
obehnáno zábranami, všude se platilo, lidí bylo okolo 100
tisíc a věčně zvonili zvoncemi. Bengál
|