Nenechte se prohlídkou svádět k otázce, zda-li jsme vůbec lyžovali. Každý den! I když po jednom večírku bylo skutečně obtížné vylézt na svahy. Jedna osádka dokonce místo lyží radši v poledne vytáhla láhev šampusu. Bohužel skupinových fotografií na lyžích máme málo, lidi se vždy nějak záhadně rozjeli. To večer, to bylo jiná písnička. Koneckonců je to jenom o lidech.

	V Praze bylo nutno nejdříve všechny věci naložit. Sraz byl v půlnoci na Rozvadově.		Protože jsme jeli poprvé, snažili jsme se často setkávat.Pro kontrolu a společnost.		Do střediska Les Deux Alpes jsme dojeli víceméně společně. Bylo krásně a my měli na tvářích úsměvy.
Společensky jsme nelenili ani jeden den. Natož první noc. Sedli jsme do skibusu a jeli do města.		Nejdříve jsme si hospůdky pořádně prohlédli. A pak už jsme navštěvovali jednu za druhou.		Samozřejmě že jsme nevynechali ani oblíbená jídla jako raclette, fondue a pierrade.
	Ne vždy jsme však jenom jedli a popíjeli. Často jsme soutěžili v bowlingu.		Mnozí hráli bowling poprvé v životě. Však také výsledky tomu odpovídaly.		Navečer jsme vždy nasedli zase do skibusu a vrátili se do svého "Drákulova".
Zase tak úplně k inventáři místních hospůdek jsme nepatřili. Museli jsme nacvičit nové písně!		Jaromír Jiroudek je učenlivý kytarista a tak jsme se učili a učili ...		.. a hráli na uvítanou a na rozloučenou, jak se sluší na slušnou společnost.
	A konečně důkaz, že přes den jsme na lyže skutečně chodili.		Některé tratě ve "Dvojích Alpách" byly prázdné, některé nacpané.		Odpoledne jarní sníh dával zabírat a tak bylo nutno odpočívat nejenom na lyžích ...
.. ale také v místních hospůdkách podél tratí, na dojezdech, na vršcích, prostě kdekoli.		A sluníčko pálilo a pálilo, i když tentokráte nebylo až takové teplo, aby se dalo jezdit v krátkých rukávech.		Sport přes den a večer jsme prostě propojili s kulturou. No, řekněte, má lyžování nějakou chybu?